Cherlen gol

Cherlen gol (mongolsky Хэрлэн гол, čínsky znaky 克鲁伦河) je řeka v Mongolsku (ajmagy: Chentijský, Centrální, Východní) a v ČLR (Vnitřní Mongolsko). Je 1 264 km dlouhá. Povodí má rozlohu 116 400 km².

Cherlen gol
Řeka poblíž Öndörchánu
Základní informace
Délka toku	1 264 km
Plocha povodí	116 400 km²
Světadíl	Asie
Pramen
Chentejské pohoří 48°39′20,54″ s. š., 109°13′18,99″ v. d.
Ústí
Arguň 48°46′3,98″ s. š., 117°3′5,64″ v. d.
Protéká
Mongolsko Mongolsko (Chentijský, Centrální, Východní ajmag) Čína Čína (Vnitřní Mongolsko)
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Amur
Mapa povodí řeky
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení na jihovýchodních svazích pohoří Chentej. Na horním toku protéká úzkou lesnatou horskou dolinou, místy v soutěskách. Na středním a dolním toku teče v široké terasovité dolině. Koryto se vyznačuje množstvím ostrovů, jezer vzniklých ze starých ramen a bažinatých úseků. Ústí do jezera Chulun núr, kde dříve i končila. Od konce 20. století jezerem protéká a po spojení s Chaj-lar-che vytváří řeku Arguň. Horní terasy jsou pokryty suchou stepí, nižší loukami a stromovo-keřovými pobřežními porosty.

Města na řece

Na řece leží v Mongolsku hlavní města dvou ajmagů Öndörchán (Chentijský ajmag) a Čojbalsan (Východní ajmag) a několik center somonů (Žavlchant, Bajan, Öndörchošú). V ČLR leží na řece město Xin Barag Youqi.

Vodní režim

Vodnost řeky se v průběhu toku zmenšuje v důsledku vypařování a odebírání vody na zavlažování. Nejvyšší vodní stav je v létě a každý rok dochází k několika prudkým zvednutím hladiny v důsledku dešťů. Zamrzá od listopadu do dubna a to na některých místech až ke dnu.

Fauna

Řeka je bohatá na ryby (sumci, kapři, tajmeni).

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Керулен“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cherlen gol na Wikimedia Commons