Chomutovsko-teplická pánev

Chomutovsko-teplická pánev je geomorfologický podcelek v západní části Mostecké pánve v okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a okrajově také v okresech Děčín a Louny v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Salesiova výšina (422 m n. m.) u Oseka, ale nejvyšší bod se nachází ve výšce 450 m n. m. jihozápadně od Libouchce.^[1]

Chomutovsko-teplická pánev
Údlické doubí
Nejvyšší bod	450 m n. m. (Salesiova výšina (422 m n. m.))
Rozloha	566,53 km²
Střední výška	273,2 m n. m.
Nadřazená jednotka	Mostecká pánev
Sousední jednotky	Loučenská hornatina Děčínské stěny Verneřické středohoří Milešovské středohoří Žatecká pánev Doupovské hory
Podřazené jednotky	Klášterecká kotlina Březenská pánev Údlická kotlina Jirkovská pánev Komořanská kotlina Duchcovská pánev Chabařovická pánev Libouchecká brázda
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	čediče, tufy, prachovec, kvarcity, spraše, písky, jíly
Povodí	Bílina, Ohře → Labe
Souřadnice	50°32′52″ s. š., 13°37′41″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIIB-3B
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

Podcelek má protáhlý tvar od jihozápadu k severovýchodu na úpatí Krušných hor a rozkládá se přibližně mezi Kláštercem nad Ohří na jihu a Jílovým na severu. Západní okraj vymezují města Chomutov, Jirkov, Litvínov, Osek, Hrob a Krupka. Na východě pánev zasahuje k Ústí nad Labem, Teplicím, Bílině a Mostu.^[1]

Charakter území

Výsypka Lomu Vršany

Zrekultivovaná výsypka mezi Strupčicemi a Malý Březnem

Pánev je částí příkopové propadliny podél oherského riftu. Tvoří ji třetihorní horniny (micenní jezerní jíly, pískovce, písky a uhelné sloje) překryté čtvrtohorními sedimenty. Místy se vyskytují také horniny oherského krystalinika a třetihorní vulkanity. Na nich se vytvořil erozně denudační reliéf široce otevřených údolí Ohře, Bíliny a jejich přítoků s říčními terasami, mírnými svahy a údolními nivami. Zejména úpatí Krušných hor lemují náplavové kužely a úpatní haldy. Charakteristickým znakem krajiny jsou antropogenní tvary způsobené těžbou uhlí a činností průmyslu: lomy, výsypky a usazovací nádrže.^[1][2]

Geomorfologické členění

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3B a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev.^[2] Dále se člení na okrsky (od západu k východu): Klášterecká kotlina, Březenská pánev, Údlická kotlina, Jirkovská pánev, Komořanská kotlina, Duchcovská pánev, Chabařovická pánev a Libouchecká brázda. Na východě sousedí s podcelkem Loučenská hornatina na západě, Děčínskými stěnami na severu, Verneřickým středohořím, Milešovským středohořím a Žateckou pánví na východě a s celkem Doupovské hory na jihu.^[3]

Vrcholy

• Černý vrch (407 m), Březenská pánev
• Farářka (359 m), Březenská pánev
• Salesiova výšina (422 m), Duchcovská pánev
• Údlické doubí (367 m), Jirkovská pánev