Chráněná krajinná oblast Šumava

Chráněná krajinná oblast Šumava (CHKO Šumava) je chráněná krajinná oblast v Česku. Vyhlášena byla 27. prosince 1963. Správa CHKO sídlí ve Vimperku. Rozloha CHKO činí 995 km², nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 466 až 1 362 metrů, nejvyšším bodem je vrchol Boubína.

Zdroje k infoboxu Chráněná krajinná oblast Šumava
IUCN kategorie V (Chráněná krajina)
Přírodní památka Královský hvozd
Základní informace
Vyhlášení	27. prosince 1963
Nadm. výška	466–1362 m n. m.
Rozloha	995,21 km²[1]
Správa	Správa NP Šumava
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský kraj, Plzeňský kraj
Okres	Český Krumlov, Klatovy, Prachatice
Souřadnice	48°59′2,4″ s. š., 13°50′42″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
CHKO Šumava
Další informace
Kód	43
Web	www.npsumava.cz
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Chráněné krajinné oblasti v Česku

CHKO Šumava byla vyhlášena Ministerstvem školství a kultury v roce 1963. V roce 1975 Ministerstvo kultury upravilo podmínky ochrany přírody v tomto území. V březnu 1991 vyhlásila vláda ČR Národní park Šumava vyčleněním části území CHKO. Tím se CHKO stala ochrannou zónou nového národního parku a zároveň zahrnuje i další partie Šumavy, jako je Boubín či Královský hvozd s Černým a Čertovým jezerem.

Území Natura 2000

Na většině území CHKO Šumava se rozkládá evropsky významná lokalita Šumava (kód CZ0314024), která byla vyhlášena nařízením vlády č. 132/2005 Sb.

Na částech území CHKO Šumava se rozkládají ptačí oblasti, a to:

• Ptačí oblast Šumava (kód CZ0311041), která byla vyhlášena nařízením vlády č. 681/2004 Sb.
• Ptačí oblast Boletice (kód CZ0311040), která byla vyhlášena nařízením vlády č. 19/2005 Sb.

Maloplošná chráněná území

Zajišťují dlouhodobou ochranu výjimečných biotopů a garanci jejich dlouhodobého monitorování. Je možno rozlišit tři rozdílné kategorie:

1. Pralesy a přírodní nepozměněné mokřady – Boubínský prales, Velká niva, Zátoňská hora a jiné, na nichž se sleduje samovolné chování přirozených lesů.
2. Samovolně vzniklé lesy a druhotné mokřady – Chřepice, Velké Bahno, Pravětínská lada, Nebe, určené ke sledování samovolného nástupu lesa a prostorové flexibility rostlinných druhů ovlivňovaných tímto lesem.
3. Lokality ochrany výjimečných druhů – Blanice, Pod Popelní horou, Vyšný a podobně, zajišťující ochranu ohrožených nebo typických druhů živočichů nebo rostlin.

Národní přírodní rezervace

• Bílá Strž (1972 – 79,02 ha)
• Boubínský prales (1858 – 677,33 ha)
• Černé a Čertovo jezero (1911 – 174,86 ha)
• Velká Niva (1989 – 120,31 ha)

Národní přírodní památky

• Blanice (1989 – 294,68 ha)
• Olšina (2017 – 83,63 ha)

Přírodní rezervace

• Amálino údolí (1994 – 80,93 ha)
• Čertova stráň (1992 – 20,34 ha)
• Datelovská strž (2003 – 5,78 ha)
• Hamižná (1995 – 14,89 ha)
• Chřepice (1994 – 16,89 ha)
• Kepelské mokřady (1995 – 67,93 ha)
• Kyselovský les (1995 – 6,79 ha)
• Lakmal (2003 – 41,08 ha)
• Losenice (1998 – 2,70 ha)
• Losenice II (2008 – 13,27 ha)
• Městišťské rokle (1994 – 168,91 ha)
• Milešický prales (1989 – 8,29 ha)
• Na Mokřinách
• Na soutoku (2003 – 28,22 ha)
• Nebe (1995 – 13,89 ha)
• Niva Horského potoka
• Otov (2011 – 6,31 ha)
• Otovský potok
• Páteříková Huť (2003 – 7,04 ha)
• Prameniště (1994 – 335,27 ha)
• Pravětínská Lada (2000 – 49,32 ha)
• Rašeliniště Borková (1995 – 47,48 ha)
• Rožnov (2011 – 28,85 ha)
• Svobodova niva (1996 – 8,61 ha)
• Zátoňská hora (1989 – 49,29 ha)
• Zelenský luh (2003 – 16,65 ha)
• Zhůřská pláň (2000 – 131,94 ha)
• Zhůřský lom (1999 – 0,75 ha)

Přírodní památky

• Házlův kříž (1992 – 51 ha)
• Jasánky (přírodní památka) (1992 – 105,20 ha)
• Jilmová skála (1985 – 8,12 ha)
• Královský hvozd (1991 – 2020,85 ha)
• Lipka (1933 – 0,96 ha)
• Vyšný – Křišťanov (1989 – 5,85 ha)
• Malý Polec (1982 – 11,20 ha)
• Multerberské rašeliniště (1992 – 9,12 ha), pravidelně se zde vyskytuje los evropský
• Pasecká slať (2000 – 89,55 ha)
• Pestřice (1992 – 106,58 ha)
• Pod Popelní horou (1985 – 6,10 ha)
• Poušť (1992 – 47,16 ha)
• Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové (1992 – 46,45 ha)
• Račínská prameniště (1992 – 123,27 ha)
• Rašeliniště Kyselov
• Spáleniště
• Svatý Tomáš (1992 – 53,05 ha)
• Velké bahno (1992 – 85,76 ha)