Chryzopras

Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento drahý kámen ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý,^[1] prasinos = zelený).

Chryzopras
tamblovaný chryzopras (35×20 mm)
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	SiO2
Identifikace
Barva	odstíny zelené
Vzhled krystalu	netvoří
Tvrdost	6,5–7
Lesk	skelný až voskový
Štěpnost	žádná
Vryp	bílý
Hustota	2,65 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	KOH

Vznik

Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120 °C).^[2] Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu^[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.^[3]

Použití

Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi.^[1]

Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekorativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje.^[3] Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.

Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.^[3]

Lokality

Česká republika

zelenomodrý chryzopras (leštěný), Bohouškovice u Křemže

Výskyt chhryzoprasu uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarů.^[4] Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich zjištěné složení: 88,75 % SiO_2, 1,48 % Fe₂O_3, 0,95 % FeO, 0,92 % MgO, 0,44 % CaO, 0,37 % MnO (zbývajících 7,09 % je ztráta H₂O v důsledku žíhání).

Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As₂O₃.^[4] Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality:^[5]

• Čistá u Horek
• Drahotín
• Jizera
• Jizerské louky
• Kořenov
• Kozákov
• Levínská Olešnice
• Liběchov
• Mumlava
• Rovné (Podm.)
• Třebovle

Evropa

Chryzopras, přírodní, Polsko (asi 35×20 mm)

Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie).

• Polsko
• Rakousko^[3]

Svět

• Kazachstán: Sarakul – Baldy
• Ural
• Kalifornie: Tulare County
• Brazílie: Goiás
• Queensland v Austrálii^[1]

Podobné nerosty

• prasem – sytě tmavozeleně zbarvený křemen či směs křemene a chalcedonu
• plazma – tmavozelené zbarvení dané chloritickými příměsemi, vzniká rozkladem hadců
• heliotrop – tmavozelený s červenými či hnědými tečkami