Chyšky
obec v okrese Písek v Jihočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Chyšky (německy Klein Chischka) jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Remove ads
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1291. Obec vznikla v raném středověku v blízkosti křižovatky obchodních cest. Dřívější používaný název obce byl Malá Chýše nebo Malá Chýška.[4] V roce 1390 byl majitelem Jindřich z Rožmberka.[4] V roce 1480 koupili Chyšky Doudlebští z Doudleb.[4]
Roku 1593 zde žil Jindřich Doudlebský z Doudleb a založil roku 1599 špitál pro chudé, faru a také obnovil kostel.[4] Roku 1610 nechal vystavět u kostela kapli Svaté Trojice, kde byl po své smrti 1614 pohřbený.[4] Před svou smrtí odkázal Chyšky, s kostelem, farou a s příslušenstvím městu Písku.[4] Zároveň věnoval městu také finanční hotovost na milosrdné skutky, na kněze pod obojí a na zaopatření nemocných v chyšeckém špitále.[4]
Město Písek o vesnici přišlo konfiskací po bělohorské době.[4] Roku 1651 prodal císař Ferdinand III. Habsburský Chyšky Jaroslavu z Kolovrat.[4] Poté se majitelé často střídali. V roce 1685 byly Chyšky v držení řádu strahovského kláštera, který je roku 1703 prodal. V držení rodu Kinských z Vchynic a Tetova byla ves v letech 1715–1724. V tomto roce jeho syn Jan Václav ves prodal Kryštofu Malovcovi z Malovic.[4] Z dalších majitelů to byl v roce 1731 Leopold z Ohrheimbu, po jeho úmrtí jeho manželka.[4] Od ní ves koupil Jan Vančura 1744.[4] Po jeho smrti 1760 byla ves v majetku jeho manželky Jany, která se opět provdala za Adama Skronského z Budšova.[4] Po jejím úmrtí manžel vesnici prodal v roce 1790 chirurgovi Ferdinandu Hlaváčovi.[4] Po něm dědictvím přešla ves na jeho syna Jana.[5] Karel Mladota ze Solopysk byl majitelem v roce 1842.[4] Posledním držitelem byl František Síbrt a po jeho smrti jeho syn Jan.[5]
Roku 1880 byla celá obec Chyška přejmenována na Chyšky.[6]
Významnou měrou zasáhl do života venkovského místního lidu učitel Josef Tomášek, který v letech 1898–1912 vyučoval na místní škole.[7] Podařilo se mu přesvědčit zprvu správce, který v nepřítomnosti vedl hospodářství majitelky nadějkovského panství, a později v roce 1911 i samotnou hraběnku Karolínu Vratislavovou z Kokořova, aby rozparcelovala dvorec v Růžené.[7] Tyto pozemky byly za příznivou cenu odprodané 84 dlouholetým nájemcům. Chalupníci a drobní rolníci v Chyškách, Růžené, Květuši, Chlístově mohli pracovat na svých pozemcích.[7] Sám posléze stejným způsobem zakoupil a také rozdělil další část pozemků. Po ukončení učitelské činnosti se věnoval hospodaření, byl členem několika správních rad a komisí a v letech 1919–1920 poslancem Národního shromáždění. Nemalou měrou se zasloužil o rozvoj tohoto kraje.[7] Zemřel roku 1926 a byl pohřbený na místním hřbitově.[7]
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1893.[7] V roce 1933 byly pozemky reformou rozparcelovány.[5] V roce 1934 byly Chyšky poškozeny velikým požárem, který se pokoušelo uhasit 32 hasičských sborů.[8]
Remove ads
Obyvatelstvo
Remove ads
Obecní správa
Místní části
Obec Chyšky se skládá z dvaceti částí na osmi katastrálních územích.
- Branišov (leží v k. ú. Nosetín)
- Branišovice (k. ú. Branišovice u Ratiboře)
- Hněvanice (leží v k. ú. Branišovice u Ratiboře)
- Hrachov (leží v k. ú. Chyšky)
- Chyšky (i název k. ú.)
- Kvašťov (leží v k. ú. Květuš)
- Květuš (i název k. ú.)
- Mezný (i název k. ú.)
- Nálesí (leží v k. ú. Ratiboř)
- Nosetín (i název k. ú.)
- Nová Ves (leží v k. ú. Chyšky)
- Podchýšská Lhota (i název k. ú.)
- Radíkovy (leží v k. ú. Mezný)
- Ratiboř (i název k. ú.)
- Ratibořec (leží v k. ú. Ratiboř)
- Rohozov (i název k. ú.)
- Růžená (leží v k. ú. Nosetín)
- Vilín (leží v k. ú. Nosetín)
- Voděrady (leží v k. ú. Mezný)
- Záluží (leží v k. ú. Branišovice u Ratiboře)
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 28. listopadu 2000.[11]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Prokopa založený pány z Rožmberka je společně s farou nejstarší částí Chyšek.[4] První zmínky o něm jsou již z roku 1350.[4]
- Před vchodem do kostela se po pravé straně nachází kamenný kříž. Na podstavci kříže je uvedeno: LP 1828 OPRAVEN 1922
- U kostela se nachází kamenný pomník padlým občanům v první světové válce.
- Na místním hřbitově se nachází další kamenný kříž. Svislé břevno kříže nese také dvě datace: 1852, 1927 a je reliéfně zdobené motivem kalicha.
Remove ads
Významné osobnosti
- V Chyškách čp. 22 se narodil 5. ledna 1899 akademický malíř krajinář a ilustrátor Alois Moravec († 1987)[7]
- V Nosetíně (části obce Chyšky) žil, tvořil a zemřel akademický malíř Antonín Šít (1915–1983)[12]
- Josef Tomášek († 1926), místní učitel, později poslanec Národního shromáždění – v Chyškách se zasloužil o provedení pozemkové reformy již před první světovou válkou[13]
Zajímavost
- Chyšky patří k nejvýše položeným obcím v okrese (670 metrů).[14]
Galerie
- Chyšky a okolí
Pomník padlým u kostela
Pohled na obec z vrchu Kozlov
Kříž před kostelem
Kvašťov
Záluží
Ratiboř
Růžená
Hrachov
V polích ...Růžená
Podchýšská Lhota v zimě
Anděl na chyšeckém hřbitově
Zelená na chyšecku
_(3.).jpg)
_(4.).jpg)
_(1.).jpg)
_(6).jpg)
_(9.).jpg)
_(15).jpg)
_(4.).jpg)
_(1.).jpg)
_(10.).jpg)
_(21.).jpg)
_(6.).jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads