Conthey

Conthey je obec ve švýcarském kantonu Valais. Je hlavním sídlem okresu Conthey. Žije zde přibližně 8 700^[1] obyvatel.

Conthey
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°13′0″ s. š., 7°18′ v. d.
Nadmořská výška	504 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Valais
Okres	Conthey
Conthey Conthey, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	84,95 km²
Počet obyvatel	8 691 (2017)[1]
Hustota zalidnění	102,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.conthey.ch
PSČ	1964 Conthey 1975 St-Séverin 1976 Aven 1976 Daillon 1976 Erde
Označení vozidel	VS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Sensine a Erde s okolními vinicemi

Obec se rozkládá od ledovce Tsanfleuron na hranici s kantonem Vaud až k břehům řeky Rhôny, od nadmořské výšky přes 3 000 metrů do 460 metrů nad mořem. K obci celkem deset vesnic (místních částí): Aven, Erde, Premploz, Daillon, Sensine, St-Séverin, Le Bourg, Vens, Conthey a Châteauneuf, přičemž největší z nich - Plan-Conthey a Châteauneuf - leží v rovině Rhôny a menší jako Sensine, Erde, Premploz a Daillon v různých nadmořských výškách až do 930 metrů.^[2]

K obci patří také jezero Lac de Derborence a jezero Bassin de Godey.

Historie

V keltské a římské době tvořila řeka Morge u Conthey hranici mezi Sedunem a Veragrem. V letech 1900–1901 byly v Plan-Conthey objeveny pozůstatky vilového komplexu. Na jeho západní straně byla odkryta klenutá pohřební komora se dvěma výklenky, do nichž byly zapuštěny olověné sarkofágy. Ty byly zčásti překryty znovu použitými stélami z 1. století n. l. Nalezen byl také dvanáctidílný skleněný servis vyrobený v Malé Asii ve 4. století n. l. V roce 1891 byl nalezen skleněný servis, který se nacházel na místě nálezu. Další olověné sarkofágy nalezené ve stejné oblasti v letech 1883–1930 obsahovaly slavnostní plášť z vlny a čínského hedvábí, dubové listy z koruny a mince, včetně jedné z mincí z doby vlády Constantia II. (337–361 n. l.). Vila a mauzoleum tedy patřily bohaté a vznešené rodině z pozdní doby římské.^[3]

Conthey bylo sídlem místodržitelství a v roce 1254 se stalo hlavním městem stejnojmenné kastelánie, a tím i centrálních území savojského hraběte ve Valais. Conthey, ležící na pravém břehu řeky Morge, bylo součástí pohraniční oblasti, kde se opakovaně odehrávaly bitvy mezi vojsky savojského a sionského biskupa (1348, 1384, 1416, 1475). V roce 1324 udělil Eduard Savojský Conthey tržní práva. V roce 1352 udělil Amadeus VI. Savojský opevněnému tržnímu městu (bourg) další svobody, které byly rozšířeny v letech 1356, 1364, 1419, 1431 a 1457. Savojsko chtělo z Conthey vytvořit centrum srovnatelné se Sionem. Kastelán - ke kastelánům patřilo jak samotné tržní město, tak i vesnice Vétroz a Nendaz - měl civilní, vojenské a soudní pravomoci, o které se dělil s místodržícím. Horské vesnice Daillon, Aven, Erde a Premploz byly sdruženy v meierei; rychtář (meier) sídlící v Daillonu velel vojsku. Hrad vicedomina byl zničen v roce 1375 a hrad kastelána v roce 1475 a význam tržního města upadal. V letech 1475 až 1798 patřilo Conthey k hejtmanství Saint-Maurice, které bylo poddanským územím kraje Valais. V roce 1802 se Conthey stalo součástí okresu Sion; od roku 1815 tvoří spolu s okolními obcemi okres Conthey.^[3]

Letecký pohled (1955)

Místodržitelství Conthey dávalo jednotlivým obcím, které do roku 1798 zahrnovalo, volnou ruku ve vnitřní správě. V 19. století se část starého panství stala politickou obcí; v roce 1815 byla zřízena obecní rada.

Kostel v Plan-Conthey, připomínaný v roce 1146, patřil opatství Saint-Maurice. Románský kostel Saint-Séverin pochází z druhé čtvrtiny 12. století. Patřil pod patronát biskupa, původně byl filiálním kostelem Plan-Conthey a stejně jako kaple ve Vétroz se před koncem 12. století stal farním kostelem. Farnost Erde, která se skládá z výše položených vesnic, byla založena v roce 1929.^[3]

Až do konce 18. století se v částečně bažinaté údolní nivě hospodařilo na orné půdě, na úpatí hor se vysazovaly vinice a pole a na svazích se obdělávaly lesy a pastviny. Pastviny se využívaly také ve všech třech výškových pásmech. V 19. století se pod nadmořskou výškou 800 m vysazovalo stále více vinic a chov dobytka částečně nahradil pěstování obilovin. Nová železniční trať podpořila vývoz vína a živočišných produktů. Přehrazení řeky Rhôny otevřelo od roku 1850 nové oblasti pro pěstování. Po roce 1950 se v Conthey usadily malé a střední podniky, což změnilo jeho hospodářskou strukturu. V letech 1980–1990 prudce vzrostl počet obyvatel a Conthey se stalo částečně rezidenční obcí (více než polovina obyvatel pracuje mimo obec, především v Sionu).^[3]

Dnes je Conthey známé především jako regionální nákupní centrum a po Satigny, Chamosonu a Sionu jako čtvrtá největší vinařská obec ve Švýcarsku. Stejně jako ostatní oblasti v údolí Rhôny má Conthey mírné klima s podprůměrnými srážkami.

Obyvatelstvo

Kostel v St-Séverin

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok	1850	1900	1950	1980	1990	2000	2010	2012	2014	2015	2016	2020
Počet obyvatel	2488	2920	3485	4828	5853	6261	7708	8054	8315	8485	8674	8857

Hospodářství

Po staletí je Conthey zemědělskou, zejména vinařskou obcí. I v 21. století je vinařství důležitým odvětvím místního hospodářství a obec je jednou z největších vinařských obcí ve Švýcarsku vůbec.

Dôle Blanche je oblíbené bílé víno, které se vyrábí ze dvou odrůd červených hroznů, gamay a pinot noir. Dôle Blanche poprvé vytvořil Francois Udry v kavárně Café de l’Union v Conthey v roce 1922. V roce 1984 se termín Dôle Blanche stal obecným názvem v celém kantonu Valais.

Doprava

Železniční zastávka Châteauneuf-Conthey

Obec leží nedaleko dálnice A9, vedoucí z Lausanne do Sionu (exit 25 Conthey). Také jí prochází důležitá Simplonská dráha ze Ženevy do Milána, s železniční zastávkou Châteauneuf-Conthey, ve které zastavují regionální vlaky.

Místní dopravu a spojení s okolními obcemi zajišťují kromě vlaků také poštovní autobusové linky.