Puchýřníkovité

Puchýřníkovité (Cystopteridaceae) je čeleď kapradin z řádu osladičotvaré (Polypodiales). Je to nově ustavená čeleď nevelkých kapradin rozšířených především v mírném pásu, zahrnující i rody vyskytující se v České republice, bukovník a puchýřník.

Puchýřníkovité
Puchýřník křehký (Cystopteris fragilis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	kapraďorosty (Monilophyta)
Třída	kapradiny (Polypodiopsida)
Řád	osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď	puchýřníkovité (Cystopteridaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Zástupci čeledi puchýřníkovité jsou pozemní kapradiny s nevelkými měkkými bylinnými listy. Oddenky jsou nadzemní nebo častěji podzemní, krátce až dlouze plazivé, obvykle větvené, u rodu puchýřník (Cystopteris) někdy i téměř vzpřímené, pokryté šupinami a někdy i zlatavými chlupy. Kořeny jsou černavé, drátovité. Listy jsou zelené a nejsou nikdy pokryty slizem, v pupeni jsou spirálovitě stočené. Sterilní i fertilní listy se tvarově neliší. U některých druhů puchýřníku se na listech tvoří rozmnožovací pacibulky. V bázi řapíku jsou dva cévní svazky, spojující se ve vzdálenější části řapíku do tvaru písmene V. Čepel listů je nejčastěji 2× až 3× zpeřená, kopinatého tvaru nebo nejširší na bázi. Žilky jsou volné, končící na okraji listu.

Výtrusné kupky se tvoří podél žilek a mají okrouhlý nebo protáhlý tvar. Ostěra u bukovníku (Gymnocarpium) chybí, u ostatních rodů má unikátní kápovitý tvar a obklopuje výtrusnice usazené na pevném vystouplém lůžku. Spory jsou béžové nebo hnědé, monoletní.^[1]

• 
  Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris)
• 
  Výtrusnicové kupky bukovníku kapraďovitého (Gymnocarpium dryopteris)
• 
  Výtrusnicové kupky puchýřníku Cystopteris montana
• 
  Puchýřník Cystopteris bulbifera s pacibulkou

Rozšíření

Čeleď puchýřníkovité zahrnuje asi 30 druhů ve 4 rodech. Největší rod je puchýřník (Cystopteris), obsahující asi 20 druhů. Rod Cystoathyrium je monotypický. Puchýřníkovité jsou rozšířeny především v mírném pásu. Jediný rod s převažujícím rozšířením v tropech je Acystopteris.^[1]

V současné květeně České republiky zastupují puchýřníkovité celkem 4 druhy: bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) a puchýřník hladký (Cystopteris dickieana). Mimo to je v Česku nezvěstný puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica).^[2] V evropské květeně je zastoupeno několik dalších druhů puchýřníku a v severovýchodní Evropě bukovník Gymnocarpium jessoense.^[3]

Taxonomie

Čeleď Cystopteridaceae byla publikována v roce 2001.^[4] Na základě molekulárních studií se zde sešly rody, řazené dříve do různých jiných čeledí. Rod bukovník (Gymnocarpium) byl řazen do čeledi kapraďovité (Dryopteridaceae), zbylé 3 rody do čeledi papratkovité (Athyriaceae, syn. Woodsiaceae).^[2]

Puchýřníkovité jsou jako celek dosti obtížně jednoznačně morfologicky definovatelné. Od dalších skupin leptosporangiátních kapradin se 2 cévními svazky v řapíku se odlišují zejména chybějící nebo kápovitou ostěrou, obvykle dlouze plazivým a podzemním oddenkem a žilkami končícími na okraji listů.^[1]

Zástupci

• bukovník (Gymnocarpium)
• puchýřník (Cystopteris)

Přehled rodů

Acystopteris, Cystoathyrium, Cystopteris (včetně Rhizomatopteris), Gymnocarpium ^[1]