Dürkopp

Dürkopp byla německá společnost, která v průběhu své historie vyráběla šicí stroje, jízdní kola, motocykly, skútry a automobily. Značka nese jméno svého zakladatele, jímž byl německý mechanik a podnikatel Nicolaus Dürkopp (1842–1918), který vybudoval svoji továrnu v Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku. Továrna prosperovala, a tak se do roku 1880 stal Bielefeld hlavním místem výroby šicích strojů v Německu. Na tradici německé firmy navázala později nadnárodní společnost Dürkopp Adler, která má od roku 2020 své sídlo rovněž v Bielefeldu, ale většina jejich akcií je ve vlastnictví čínské společnosti.^[1][2] Její dceřinou společností je rovněž česká firma „Minerva Boskovice“.^[3][4]

Dürkopp
Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1867
Datum zániku	firma nezanikla
Zakladatel	Nikolaus Dürkopp
Adresa sídla	Bielefeld, Německo
Souřadnice sídla	52°0′21,51″ s. š., 8°36′14,26″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	automobilový průmysl, výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků, výrobků z usní, výroba strojů a zařízení, výroba vozidel a kovodělný průmysl
Identifikátory
Oficiální web	www.duerkopp-adler.com
ISIN	DE0006299001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První firmu „Dürkopp & Schmidt“ založil Nicolaus Dürkopp spolu s Carlem Schmidtem dne 22. října 1867 jako dílnu zabývající se opravami šicích strojů. Brzy se ale osamostatnil a jako „Nikolaus Dürkopp Fahrrad- & Maschinenfabrik“ a později jako „Dürkopp-Werke A.G.“ začal vyráběl šicí stroje včetně průmyslových a obuvnických podle vlastních patentů. V dalších letech se firma rozrostla takto:

• 1885–1961 výroba jízdních kol,^[5]

• 1898–1927 výroba osobních automobilů,^[6]

• 1899–1944 výroba motocyklů.^[5]

Zbrojní výroba

V roce 1933 přešla továrna na zbrojní výrobu pro Wehrmacht a Říšské ministerstvo války jí, pro nastartování výroby, dodávalo bezplatně stroje. V roce 1933 většinu akcií firmy převzala rodina Barthel. V roce 1941 byla továrna Dürkoppwerke oceněna institucí Deutsche Arbeitsfront jako vzorný národně socialistický závod. V roce 1943 získala titul Kriegsmusterbetrieb (vzorný válečný závod). V roce 1944 byla továrna hlavním dodavatelem valivých ložisek pro německé tanky. Od roku 1942 využíval závod nucené práce asi 3000 totálně nasazených pracovníků a válečných zajatců (včetně žen) převážně ze Sovětského svazu. V roce 1944 bylo po těžkých náletech město Bielefeld v troskách, továrna byla zničena a dne 31. března 1945 byla výroba zastavena.^[5][2]

Galerie

• 
  Obuvnický stroj
• 
  Mezi 1930–1962
• 
  Kolem roku 1910
• 
  Rok 1902
• 
  Rok 1918
• 
  Rok 1953