Důl - Wikiwand

Druhy dolů

povrchový důl – hornina se těží plošně po odkrytí vrstev zeminy, pod kterými je vrstva nerostu (sloj)
hlubinný důl – hornina se těží ve vodorovných a šikmých slojích (uhlí) nebo v žilách (ruda); doprava na povrch probíhá prostřednictvím svislých jam nebo vodorovných štol
- tímto způsobem se v České republice těží například černé uhlí na Karvinsku (na Ostravsku byla těžba uhlí ukončena v roce 1994).
- existuje ale i řada rudných dolů pracujících na tomto principu, např. rudné doly v okolí Příbrami

Část hlubinných dolů se přeměnila v doly povrchové v souvislosti s vývojem výkonných skrývkových mechanismů

Remove ads

Alternativní názvy

pro povrchový důl se používá výraz lom
pro hlubinný důl se v hovorové češtině používá výraz šachta (z německého der Schacht), kterým se původně označovala samotná těžební jáma
v oficiálních názvech hlubinných dolů se objevilo slovo Jáma, které je překladem německého slova der Schacht
v oficiálních názvech hlubinných dolů se objevilo slovo Štola, které je termínem pro hornické dílo umožňující horizontální dopravu horniny na povrch

Remove ads

Kombinovaná těžba

Existují i kombinované metody těžby, kdy je těženo svrchu, ale vytěžená hornina se odváží vodorovnou štolou pod povrchem. Tímto způsobem se například v první polovině 20. století těžil vápenec v Českém krasu. V severních a v severozápadních Čechách převažovaly v prvopočátku těžby uhlí také hlubinné doly, nicméně technický rozvoj ve 20. století postupně umožnil přejít na povrchové metody těžby prakticky ve všech částech obou našich hnědouhelných revírů.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu důl na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo důl ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Těžba