Dům Jože Plečnika
stavba v Lublani From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dům Jože Plečnika je vlastní obytný dům architekta Jože Plečnika ve slovinském městě Lublaň v místní části Trnovo v sousedství rozlehlé zahrady farního kostela sv. Jana Křtitele.[1] Je zapsán v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[2][3]
Remove ads
Historie
Architekt Plečnik měl původně svůj ateliér ve dvou vesnických domech na okraji města za potokem Gradaščica ve čtvrti Trnovo. Později k nim dokoupil třetí starý dům s rozlehlou zahradou, ve které postavil nový dům s ateliérem a žil zde až do své smrti v roce 1957.[1] V domě měl bydlet se svými bratry.[p. 1] V horní kruhové místnosti s dobrou akustikou byl původně uprostřed umístěn klavír pro jednoho z bratrů.[p. 2] Později zde Jože zřídil ateliér pro své spolupracovníky.[1][3]
Plečnik dal v zahradě postavit cihelnou zeď, která oddělovala sousední parcely. Přemístil sem také balustrádu z Trojmostí, která byla odstraněna při jeho rekonstrukci.[1] Po smrti Jože Plečnika v roce 1957 se majetku ujal jeho synovec a po jeho smrti nemovitost a veškeré původní vybavení zakoupilo město Lublaň. Poprvé byl dům otevřen veřejnosti jako muzeum v roce 1974.[1]
Remove ads
Popis
Cihlovou fasádu viditelnou z uliční strany navrhl Plečnik ve 30. letech 20. století s pomocí svého studenta Edvarda Mihevce. Tato fasáda má vložené detaily broušeného kamene z různých období.[3] K hlavnímu vchodu v severní části domu vede od vstupní železné brány cesta dlážděná betonovými panely, které zbyly po výstavbě lublaňského stadionu.[3] Vinná réva a břečťan vysazené podél zdi vytvářejí dojem atria římského domu.[3] Ke vstupním dveřím vede několik schodů. Vstupní veranda byla upravena v roce 1927. Původně ji osvětloval otvor v dřevěné krytině, později upravený na vikýř.[3]
Za vstupem vede domem dlouhá chodba Plečnikovy přístavby, jejíž prostorovou osu uzavírá zimní zahrada na jižní straně postavená v roce 1929.[3] Vstupní místnost zvýrazňuje šest sloupů vytvářejících dojem, že podpírají dřevěný trámový strop.[1]
Odtud se vchází do kuchyně s kamenným rohovým umyvadlem se čtvrtkruhovým motivem. Pro tuto místnost byla navržena dřevěná židle, která má sklápěcí pultík pro skicování (zalomený přesně podle stěny) a úložný prostor v sedáku.[1] Keramická kamna mají zabudovanou možností ohřevu vody na čaj. Plečnik, vášnivý kuřák a konzument turecké kávy, dotvářel tyto kuchyňské a kuřácké potřeby.[1] V koupelně je kotel na ohřev vody (ve své době novinka) a dřevěná skříň podobná návrhu do kostela v Šišce.[1] Z horní kruhové místnosti, pracovny, se vstupuje na balkon s výhledem do zahrady. Místnost zdobí vysoká válcová cihlová pec. Pod čtyřmi okny směřujícími na západ jsou zásuvky a police na knihy. Zde je také umístěn sádrový model s regulací Chotkovy ulice v Praze.[3]
Plečnik přijímal své vzácné hosty v malé místnosti, jejíž stěny jsou po strop pokryty borovým obložením, také většina nábytku a vnitřního vybavení je vyrobena z borového dřeva; tento nábytek navrhl Plečnik v letech 1927–1928.[3]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads