Džidaigeki

Džidaigeki (japonsky: 時代劇) je specificky japonský divadelní, televizní a filmový žánr. Doslovný překlad pojmu je "historické drama", ale význam je užší, hlavními hrdiny musejí být samurajové a děj se musí odehrávat před reformami Meidži, tedy před rokem 1868. Typickým rysem žánru je velký šermířský souboj těsně před koncem dramatu. V průběhu let se ustavily i další konvence žánru: samurajští hrdinové často nosí oční make-up a padouši mají rozcuchané vlasy, užívají se často archaismy v řeči apod. Některá klišé žánru bývají v kultuře předmětem ironizace, například typický a poněkud nelogický rys závěrečných velkých soubojů, že skupina padouchů se na hlavního hrdinu nikdy nevrhne najednou, ale bojují s ním postupně a nebojující jaksi čekají, až na ně přijde řada.^[1] K režisérům, kteří se proslavili filmy džidaigeki patří Masaki Kobajaši nebo Hideo Goša. Točili je ale i nejslavnější japonští režiséři jako Hiroši Inagaki, Kon Ičikawa, Kendži Mizoguči nebo Akira Kurosawa. Inspiraci snímky džidaigeki přiznal George Lucas, který dokonce vymyslel slovo Jedi tak, aby zvukově připomínalo právě japonské označení tohoto žánru.^[2]

Utaemon Ičikawa v džidaigeki snímku z roku 1950