Dana Zátopková

československá oštěpařka a olympijská vítězka From Wikipedia, the free encyclopedia

Dana Zátopková
Remove ads

Dana Zátopková, roz. Ingrová, (19. září 1922 Fryštát13. března 2020[2] Praha) byla česká a československá atletka – oštěpařka, olympijská vítězka a manželka čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka.

Stručná fakta Osobní informace, Rodné jméno ...
Stručná fakta Přehled medailí, Atletika na LOH ...
Remove ads

Život

Její rodiče, Antonín a Františka Ingrovi, pocházeli z Vacenovic. Otec se po působení ve francouzských legiích během první světové války stal vojákem z povolání. Na začátku 20. let 20. století byl jmenován velitelem pohraničního praporu ve Fryštátě. Zde se také narodily všechny tři Ingrovy děti – Vladimír (1921), Dana (1922) a Miroslav (1923). Když bylo Daně Ingrové šest let, její rodina se z Fryštátu (dnešní Karviné) vrátila zpět do Vacenovic u Hodonína. Její otec byl v dalších letech jmenován velitelem útvaru v Olomouci a poté velitelem pluku v Uherském Hradišti.[3]

S atletikou se Dana poprvé seznámila při studiu gymnázia Uherské Hradiště. Za druhé světové války a krátce po ní se Dana Ingrová aktivně věnovala házené. Všesportovní nadání dokázala, když se roku 1949 stala v dresu týmu Slovácká Slavie mistryní Československa v házené žen.

Od roku 1946 se společně s házenou začala Dana Ingrová opět věnovat i atletice a shodou náhod se dostala k náčiní, které ji později proslavilo, tedy k oštěpu. Už o dva roky později jako mistryně republiky odjela reprezentovat Československo na XIV. olympijské hry v Londýně (1948), kde se umístila na sedmém místě. Krátce po olympiádě, 24. října 1948 se provdala za vytrvalostního běžce Emila Zátopka.[4] Jejich svazek se později stal svazkem dvou výjimečných sportovců, olympijských vítězů, ale také lidí, kterým byly velmi blízké základní olympijské myšlenky a hodnoty.

Svého největšího úspěchu se Dana Zátopková dočkala roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách. Ve stejný den vítězství svého manžela Emila v běhu na 5 000 metrů zvítězila ve své disciplíně i ona hodem za hranici padesáti metrů (50,47 m). Další úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohonásobný zisk titulu mistryně republiky, mistryně Evropy z let 1954 a 1958, překonání světového rekordu z roku 1958 (55,73 m), či zisk stříbrné medaile ze XVII. olympijských her v Římě v roce 1960, to vše dokazuje, že úspěch v Helsinkách nebyl náhodným vítězstvím, ale vrcholem kariéry vynikající sportovkyně.

Po ukončení aktivní sportovní kariéry roku 1962 se Dana Zátopková věnovala trenérské činnosti. V letech 1960–1972 byla rovněž členkou ženské komise IAAF.

Zemřela ve spánku 13. března 2020 brzy ráno v Praze v Ústřední vojenské nemocnici ve věku 97 let.[5]

Pohřeb se konal 20. března 2020 v Praze ve strašnickém krematoriu, vzhledem k pandemii koronaviru a panujícím karanténním opatřením v úzkém kruhu přátel a osobností českého sportu, účast veřejnosti nebyla možná.[6] Ani osobnosti ze zahraničí se nemohly zúčastnit, poslaly kondolence. Celý obřad vysílala přímým přenosem Česká televize.[7]

Její ostatky byly uloženy na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm[8] do společného hrobu s manželem Emilem.

Remove ads

Zajímavosti

  • Svoji zlatou medaili v hodu oštěpem získala 24. července 1952 ve stejný den, kdy její manžel Emil Zátopek vybojoval zlatou medaili v běhu na 5 000 metrů. Zisk obou medailí proběhl v řádu několika minut po sobě a dodnes se jedná o jediný zapsaný manželský pár, který takto došel vítězství na Olympijských hrách.
  • Narodila se ve stejný den, měsíc a rok jako její manžel Emil Zátopek.

Školy

  • 1930–1934 Obecná škola Uherské Hradiště
  • 1934–1941 Reálné gymnázium Uherské Hradiště
  • 1946–1947 Pedagogická škola Brno
  • 1957–1960 Trenérská škola při FTVS

Zaměstnání

  • 1941–1943 zubní instrumentářka, Ostrava
  • 1943–1945 vozová služba – nádraží Uherské Hradiště
  • 1947–1949 vychovatelka n.p. Svit Gottwaldov
  • 1949–1953 sekretářka sportovního časopisu Ruch (pozdější Stadion)
  • 1953–1956 sportovní škola dorostu ÚDA (později Dukla Praha)
  • 1956–1964 sportovní škola mládeže RH Praha (asistentka Oty Jandery)
  • 1964–1980 ústřední trenérka vrhačů – Atletický svaz ČSTV

Sportovní úspěchy

Olympijské hry

  • 1948 OH Londýn: 7. místo (39,64 m)
  • 1952 OH Helsinky: 1. místo (50,47 m)
  • 1956 OH Melbourne: 4. místo (49,83 m)
  • 1960 OH Řím: 2. místo (53,78 m)

Mistrovství Evropy

  • 1950 ME Brusel: 5. místo (41,34 m)
  • 1954 ME Bern: 1. místo (52,91 m)
  • 1958 ME Stockholm: 1. místo (56,02 m)

Rekordy

  • 17× překonala československý rekord (první rekord 38,07 m (1948), poslední 56,67 m (1958)
  • 3× překonala evropský rekord
  • 1× překonala světový rekord výkonem 55,73 m (1958)
Remove ads

Vyznamenání a řády

  • 1954 Zasloužilý mistr sportu
  • 1975 spoluzakladatelka Československého klubu olympioniků
  • 1992 spoluzakladatelka Českého klubu olympioniků
  • 1982 medaile Za zásluhy o ČOV
  • 1991 Cena Fair Play (Paříž)
  • 1992 čestný odznak Přemysla Otakara II. (MNO)
  • 1995 Stříbrný olympijský řád 1995
  • 2003 titul Sportovní legenda udělovaná Klubem sportovních novinářů
  • 2003 medaile Za zásluhy 2. stupně
  • 2007 vyznamenání Za zásluhy 1. stupně Zlínského kraje
  • 2009 cena Gratias Tibi – ke 110 letům založení ČOV
  • 2012 vyznamenání Zlaté lípy (MNO)
  • 2012 Evropský olympijský řád
  • 2012 čestná občanka Vacenovic
  • 2012 Nadace Charty 77 v rámci svého projektu SenSen (Senzační senioři) pro výjimečné seniory poprvé otevřela "Zlatou síň" pro seniory z řad veřejně známých osob a jako první do ní uvedla Danu Zátopkovou

[9]

Remove ads

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads