Daniel Gran

Daniel Gran (22. května 1694 Vídeň – 16. dubna 1757 St. Pölten) byl rakouský freskař a malíř malující závěsné i oltářní obrazy. Patří k významným představitelům klasicizujícího směru rakouského malířství druhé čtvrtiny 18. století.

Daniel Gran
Narození	22. května 1694 nebo 8. června 1694 Vídeň
Úmrtí	16. dubna 1757 (ve věku 62 let) St. Pölten
Místo pohřbení	St. Pölten dome
Povolání	malíř a malíř fresek
Funkce	dvorní malíř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Daniel Gran se narodil ve Vídni 22. května 1694. V roce 1719 podnikl cestu do Itálie, kterou mu umožnil kníže A. F. Schwarzenberg. Studoval zejména u Sebastiana Ricciho v Benátkách a u Francesca Solimeny v Neapoli, poučil se rovněž na vrcholném italském baroku a římském klasicismu. 1723 se vrátil do Vídně a byl činný zejména pro Schwarzenbergy, 1727 jmenován dvorním malířem. Ovlivnil nejen své současníky, ale i následující generaci. Skonal 16. dubna 1757 v St. Pöltenu.

Dílo

Jeho hlavní význam spočívá v nástropních malbách, v nichž čerpal ze svého studia v Itálii a rovněž z francouzského umění. Vzdělaný v ikonologii, sestavoval často sám programy svých kompozic. Široký ohlas získal zejména jeho oltářní obraz v kostele sv. Karla Boromejského ve Vídni (1736). Vedle nástropní malby Zemského domu v Brně se dochovala malba v rondelu jihozápadní věže v klášteře Hradisko u Olomouce (1739). V kostele Jména Ježíš v Telči je na hlavním oltáři jeho obraz s motivem adorace Nejsvětějšího Jména Ježíš.^[1] Dále namaloval oltářní obrazy v Čechách na panství Schwarzenbergů. Oltářní obrazy s motivy Navštívení Panny Marie, sv. Ondřeje a sv. Jana Nepomuckého, které byly v Ondřejově u Českého Krumlova, byly v 19. stol. nahrazeny kopiemi.^[2]