David Vávra

David Vávra (* 9. března 1957 Praha) je český architekt, herec a spisovatel. Společně s Milanem Šteindlerem v 70. letech 20. století v Praze spoluzakládal divadlo Sklep.

Akad. arch. David Vávra
David Vávra v roce 2019
Narození	9. března 1957 (68 let) Praha Československo
Alma mater	ČVUT v Praze AVU v Praze
Povolání	herec, spisovatel, architekt, publicista, básník, televizní herec, filmový herec, televizní scenárista a filmový scenárista
Nábož. vyznání	Českobratrská církev evangelická
Děti	Viktorie Vávrová Debora Vávrová Marie Vávrová Vojtěch Vávra
Rodiče	Zdeněk Vávra[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

David Vávra v roce 2013

Pochází z Prahy-Braníku, kde vyrůstal a kde dodnes bydlí. K tomuto místu se vztahuje celý jeho život. Absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Jako architekt stejně jako jeho otec Zdeněk Vávra^[2] (* 1927 Opava, † 2000 Praha) působí především v Praze a okolí. Je znám též jako spoluautor a zasvěcený průvodce úspěšného televizního seriálu Šumná města. Působí též jako příležitostný básník, obzvláště při slavnostních příležitostech.

Politická orientace

Měl blízko k monarchismu^[3] a v roce 1999 byl jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia spisovatele Petra Placáka.^[4] V roce 2013 podpořil též založení LES (Liberálně ekologické strany), kterou zakládal Martin Bursík.^[5] Naopak v rozhovoru z roku 2020 se proti označení za monarchistu ohradil a řekl, že je „typický sociální demokrat první republiky.“^[6]

Architektonická činnost

Jako architekt se věnuje především obnovám budov, v menší míře i navrhování nových budov, a to budov pro bydlení.

Vítězný návrh nové budovy Národní knihovny od Jana Kaplického označil za vizionářskou stavbu s velkým potenciálem pro význam české architektury. Podle Davida Vávry je kvalitní architektura hodna být v kontextu se starší architekturou. Moderní (a dobré) může koexistovat se starým. V jeho dílech je v pozadí cítit inspiraci z období moderních proudů architektury ze začátku dvacátého století. Nenásilně a harmonicky působí například kubistické prvky osvětlení ve vstupním foyer Švandovo divadla a interiér baru kulturního domu Dobeška navržen v decentním retro-stylu. Roku 2023 je plánována brána v evangelickém sboru v Chrástu u Plzně.^[7]

Realizovaná díla

Dřevěná vyhlídková plošina na Branické skále

Socha Franz Kafka, jíž je Vávra spoluautorem

Budovy

• (Knihovna města Hradce Králové (rekonstrukce továrny Vertex, interiér)
• Kulturní dům Dobeška (rekonstrukce, interiér)
• Muzeum voskových figurín na Karlštejně
• Švandovo divadlo na Smíchově (rekonstrukce, interiér)
• Kino Drahomíra v Karlových Varech (rekonstrukce, interiér)
• Rekonstrukce sborového domu evangelické církve v Modřanech
• Rekonstrukce sborového domu církve evangelické v Braníku
• Městské divadlo Kladno (kompletní rekonstrukce budovy)
• Návrh kostela Božího milosrdenství v Třemošnici (doposud nerealizován)
• Apartmánový dům v Šebestově na Šumavě (rekonstrukce)
• Bytový komplex v Praze v Ďáblicích (rekonstrukce)

Interiéry

• Palác Akropolis (spolupráce s Františkem Skálou)
• Bar Práce, Praha
• Divadelní scéna, hřiště a dřevěná archa dětského koutku ZOO Praha
• Africké muzeum Dr. Emila Holuba, Holice
• Návrh malířské výzdoby divadelního sálu evangelického kostela v Nuslích

Jiné

• Pomník Franze Kafky v Praze (spolupráce s Jaroslavem Rónou)
• Dřevěná vyhlídková plošina na Branické skále
• Elektrická kytara Jolana Brussell, limitovaná edice na počest Ladislava Jana Kořána

Výstavy

• 2017 Běžet s domy, David Vávra, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 15. březen – 7. květen 2017^[8], katalog^[9]

Spisy

• VÁVRA, David. Běžet s domy. Praha: Grada, 2017. 157 s. ISBN 978-80-271-0467-3.

Arch. Vávra s arch. Línkem při natáčení Šumného Benešova

Herectví

Založil vlastní alternativní divadlo Sklep. Jako herec účinkoval v desítkách filmů. V televizi ho proslavila role Egona v rámci jazykových kurzů Alles Gute satirického pořadu Česká soda. Oblibu si získal také jako průvodce v populárně-naučném televizním seriálu Šumná města o moderní české, moravské a slezské architektuře. Netradičním, spíše poetickým než odborným přístupem přibližuje divákům významná architektonická díla v městech České republiky. Na cyklus navázal pořad Šumné stopy, který se zaměřil na tvorbu českých architektů v zahraničí.

Podílel se i na scénografické architektonické tvorbě.

Filmografie (výběr)

• 1988 – Pražská 5
• 1988 – Kopytem sem, kopytem tam
• 1990 – Kouř
• 1991 – Vyžilý Boudník
• 1996 – Kamenný most
• 1998 – Pasti, pasti, pastičky
• 2003 – Mazaný Filip
• 2014 – Vejška
• 2018 – Chata na prodej