Deborah Jinová
americká fyzička From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Deborah S. Jinová (15. listopadu 1968 – 15. září 2016[1]) byla americká fyzička pracující v Národním institutu standardů a technologií. Vyučovala v University of Colorado at Boulder a působila v univerzitních laboratořích.[2][3]
Je považována za průkopnici oboru polární molekulární kvantové chemie.[4] V letech 1995–1997 pracovala s Ericem Cornellem a Carlem Wiemanem v laboratoři JILA při univerzitě v Boulderu, kde se podílela na některých z prvních studií týkajících se Boseho–Einsteinova kondenzátu.[5] V roce 2003 připravila Jinová a její tým jako první na světě novou formu hmoty, fermionový kondenzát.[6] Použity byly magnetické pasti a lasery k ochlazení fermionových atomových plynů na méně než 100 miliardtin stupně nad absolutní nulou, kdy úspěšně proběhla kvantová degenerace a vznik molekulárního Boseho-Einsteinova kondenzátu.[7][8]
Remove ads
Vzdělání
Vystudovala Princetonskou univerzitu v roce 1990, doktorát získala roku 1995 na Chicagské univerzitě, jejím vedoucím zde byl Thomas Felix Rosenbaum.[5]
Ocenění
V roce 2005 byla zvolena členkou Národní akademie věd Spojených států amerických[4] a Národní akademie věd a umění.[9][10] Získala rovněž řadu prestižních ocenění, například medaili Benjamina Franklina[11] a Comstockovu cenu za fyziku.[4][7]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads