Devňa

Devňa (bulharsky Девня) je město ležící ve východním Bulharsku. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 9 000^[1] obyvatel.

Devňa Девня
Poloha
Souřadnice	43°13′5″ s. š., 27°33′29″ v. d.
Nadmořská výška	48 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Varenská
Obština	Devňa
Devňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	83,621 km²
Počet obyvatel	8 952 (2024)[1]
Hustota zalidnění	107,1 obyv./km²
Správa
Vznik	1969
Oficiální web	www.devnia.bg
Telefonní předvolba	0519
PSČ	9160
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeměpis

Město se nachází nedaleko Černého moře, 22 kilometrů západně od Varny na severovýchodním konci Devenské nížiny, která patří k nejjižnějším částem Dolnodunajské nížiny. Na východní straně města protéká řeka Devňa, která se dříve vlévala do Beloslavského jezera, ale kvůli rozsáhlé průmyslové zóně vybudované u města byl konec jejího koryta odkloněn do nedaleké Provadijské řeky, která se do jezera vlévá o 2 km dále. V ústích řek se nacházejí mokřady.

Řeka Devňa vzniká z krasových pramenů, které vyvěrají ve městě a jeho okolí. Celkem se tu nachází asi 30 pramenů sdružených do 7 pramenných skupin s celkovým průtokem 3 700 litrů za sekundu.^[2] Všechny prameny jsou zachycovány do rozvodů průmyslové vody k zásobování podniků v Devně a Varně. Kvůli průmyslové zóně je životní prostředí znečištěné.

K místním památkám patří pozůstatky starověkého římského Marcianopolisu, včetně amfiteátru, muzeum mozaik a také nedaleká přírodní památka Pobité kameny (Побитите камъни).

Historie

Oblast je osídlena dlouhodobě, což dokazuje skalní svatyně nejasné datace objevená 2 kilometry severně od města. Současné sídlo vzniklo jíž ve starověku a latinsky se nazývalo Marcianopolis (řecky Μαρκιανούπολις). Bylo hlavním město římské provincie Moesia Inferior, kterou založil císař Traján v roce 106 n. l. po taženích proti Dákům. Předpokládá se, že město pojmenoval na počest své sestry Marcie.^{[p 1]} Z tohoto období je znám jen málo prozkoumaný starověký amfiteátr.

Dnešní město Devňa vzniklo sloučením tří vesnic – Devňa (dříve též Devne, což se vysvětluje jako božsky nádherné místo), Reka Devňa a Markovo. Koncem 50. let 20. století byla u města zahájena výstavba průmyslového komplexu. V roce 1969 byla Devňa prohlášena za město a skládala se ze čtvrtí Nanko Nedev (původní obec Devňa), Izvorite (původní obec Reka Devňa), Poveljanovo (původní obec Markovo) a Chimik (průmyslová zóna s ubytováním zdejších pracovníků). Později byla většina obytných bloků ve čtvrti Chimik zbourána a nemocnice byla přemístěna do čtvrti Izvorite. Čtvrť Nanko Nedev byla přejmenována na čtvrť Devňa 1 a název Poveljanovo zůstal.

Doprava

Městem procházejí dvě železniční tratě: trať č. 28 do Kardamu, která vede severojižním směrem a má stanici ve čtvrti Izvorite, a trať č. 2, která vede východozápadním směrem a má stanici ve čtvrti Poveljanovo.

Po severním okraji města vede silnice I-2 Sofie–Varna a souběžně s ní dálnice Chemus.

Během socialismu ve městě fungovala síť městské hromadné dopravy se třemi městskými linkami a doprava do Varny byla zajišťována spoji č. 14, 24, 28. Poté, co byl státní automobilový podnik privatizován, provozuje linky 1, 1A, 14, 14A, 28.

Obyvatelstvo

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):^[3]

Devňa
Rok	1934	1946	1956	1965	1975	1985	1992	2001	2011	2021
Populace	4 351	4 734	7 987	10 557	12 464	9 680	8 412	8 733	8 013	7 685

K 15. březnu 2025 ve městě žilo 8 852 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 8 812 obyvatel. Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^[4] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^{[5][p 2]}

•   Bulhaři: 5 802 (80.4 %)
•   Turci: 625 (8.7 %)
•   Romové: 519 (7.2 %)
•   ostatní^{[p 3]}: 271 (3.8 %)

Galerie

• 
  Kouzelný pramen
• 
  Muzeum mozaik
• 
  Pobité kameny