Disacharidy

Disacharidy jsou tvořeny 2 cukernými jednotkami (monosacharidy), které jsou navzájem spojeny glykosidickou vazbou. Podle typu glykosidické vazby se disacharidy dělí na redukující a neredukující.

Laktóza, maltóza a sacharóza, každý s cukry, které je tvoří, a zvýrazněnou glykosidickou vazbou

Dělení disacharidů

• Redukující disacharidy jsou pospojovány glykosidickými vazbami na 1,4 a 1,6 koncích, mají redukční účinky, a proto se dají dokázat Tollensovým a Fehlingovým činidlem, patří sem např. maltóza, laktóza…

• Neredukující disacharidy jsou pospojovány glykosidickými vazbami na 1,1 a 1,2 koncích, na tyto vazby byly spotřebovány obě poloacetalové skupiny -OH, nemají redukční účinky, patří sem sacharóza.

podle druhů monosacharidových jednotek

• Dialdózy nebo též aldodisacharidy – složené z dvou molekul aldóz
  • maltóza (2 glukózy)
  • laktóza (glukóza a galaktóza)

• Aldoketózy – složené z jedné molekuly aldózy a jedné molekuly ketózy
  • sacharóza (glukóza a fruktóza)

• Diketózy nebo též ketodisacharidy – složené z dvou molekul ketóz

Názvosloví

Netriviální názvosloví disacharidů bere za základ názvu jméno monosacharidu, u něhož je redukující funkce zachována. Před název se předsune název substituujícího monosacharidu a vyznačí se příslušné anomerní konfigurace s názvem pyranóza nebo furanóza.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu disacharidy na Wikimedia Commons

Portály: Chemie