Divoké včely

Divoké včely je český celovečerní hraný film, který natočil v roce 2001 debutující režisér Bohdan Sláma podle vlastního scénáře. Je sérií tragikomických výjevů odehrávajících se v mikrosvětě zapadlé vesnice na severu Moravy a syrově popisuje zdejší nudu, bezvýchodnost, nezaměstnanost a závislost na alkoholu a hracích automatech. Film se natáčel v Albrechticích u Rýmařova, Ondrášově a Jiříkově.^[1]

Divoké včely
Země původu	Česko
Jazyk	čeština
Délka	92 minut
Žánr	drama
Scénář a režie	Bohdan Sláma
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Zdeněk Raušer Tatiana Vilhelmová Pavel Liška Miloš Černoušek Eva Tauchenová
Hudba	Miroslav Šimáček
Kamera	Diviš Marek
Výroba a distribuce
Premiéra	8. listopadu 2001
Divoké včely na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

Hlavním hrdinou je Kája, nesmělý, naivní a dobrosrdečný mladík, který pracuje v rodné vesnici jako lesní dělník. Žije s otcem, železničářem a svérázným asketickým filosofem, a despotickou babičkou. Je platonicky zamilovaný do Božky, prodavačky v místním obchodě. Ta je však zasnoubená s Laďou, který je jako majitel motocyklu a imitátor Michaela Jacksona největší místní celebritou. Situace se změní poté, co přijede na návštěvu Kájův starší bratr, který v Praze zbohatl.

Obsazení

• Zdeněk Raušer (Kája)
• Miloš Černoušek (Kájův otec)
• Eva Tauchenová (Kájova babička)
• Marek Daniel (Kájův bratr Petr)
• Tatiana Vilhelmová (Božka)
• Zuzana Kronerová (Božčina matka)
• Jan Brejla (Božčin bratr)
• Pavel Liška (Laďa)
• Vanda Hybnerová (Jana)
• Jaroslav Dušek (hajný)
• Marie Ludvíková (hospodská)
• Tomáš Matonoha (Petrův kamarád)
• Alena Ambrová (Aťka)

Přijetí

Film byl za Českou republiku nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, nepostoupil však do užšího výběru.^[2] Na festivalu Finále Plzeň získal Bohdan Sláma cenu za nejlepší debut, na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu obdržel VPRO Tiger Award.^[3] Zuzana Kronerová dostala Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší ženské roli. Kritika srovnávala poetiku Divokých včel s ranými filmy Miloše Formana, ocenila autentické vystižení venkovského prostředí i existenciální přesah, vadil však řídký děj a nevyrovnanost obsazení, které tvořily osvědčené hvězdy i místní neherci.^[4][5][6] Tomáš Odaha píše: „(...) asi není velkým překvapením, že kvality tohoto mimořádného snímku, jehož odkaz lze vysledovat například u kritikou mnohem vřeleji přijatých snímků typu Mistři či Nuda v Brně, pro které Divoké včely tak trochu nevděčně vyšlapaly cestu, nebyly dodnes doceněny tak, že pro Bohdana Slámu nebylo jiné možnosti než zásadně pozměnit ba devalvovat vysoce nastavenou laťku a natočit svůj druhý snímek Štěstí v sentimentálně chytlavé tónině, jež je ovšem přijatelnější pro mnohem širší divácký okruh.“^[7]