Divotvorce

Divotvorce (též divotvůrce) je osoba, která koná zázraky.^[1] Synonymem je thaumaturg z řeckého θαυματουργός.

Svatý Mikuláš Divotvorce, ikona z počátku 19. století

Svatý Serafim Sofijský, divotvůrce

Křesťanství

Za divotvorce jsou považováni svatí, kteří působí zázraky nikoliv výjimečně, ale jako samozřejmost. Patří mezi ně například svatý Mikuláš (270–343), Antonín Paduánský (1195–1231) a především Ježíš Kristus.

Divotvorce ve východním křesťanství

Svatý Jan Šanghajský a Sanfranciský, divotvůrce

V pravoslavné církvi je termín divotvorce (rusky Чудотво́рец, bělorusky Цудатворац, ukrajinsky Чудотворець) častou součástí pojmenování svatých. V byzantském obřadu se tak označuje kategorie svatých, kteří léčili, uzdravovali a křísili lidi svou vírou a modlitbami, případně konali velké a viditelné zázraky. Za divotvorce (taumaturga) je považován Ježíš Kristus, svatý biskup Mikuláš a další světci. Nejedná se však o zvláštní kategorii světců, protože zázraky doložené svědectvími jsou podmínkou kanonizace (svatořečení).

Jiné (příklady)

Výraz divotvorce je užíván i v přeneseném, nenáboženském významu. Např.:

• Sbírka povídek Jakuba Arbesa o Josefu Myslivečkovi a dalších hudebnících vyšla v roce 1959 pod názvem Divotvorci tónů.^[2]
• Pro F. X. Šaldu byl Karel Jaromír Erben „pravý vnitřní básnický thaumaturg“.^[3]
• Název filmu USA The Miracle Worker z roku 1965 byl do češtiny přeložen jako Divotvůrkyně, fantasy román Sebastiena de Castell Spellsinger byl česky vydán jako Divotvůrce.

Zajímavost

Dílem, které se věnovalo otázce víry v léčivost tzv. královského doteku v Anglii a Francii je práce Marca Blocha Les Rois Thaumaturges (1924).^[4]