Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ, někdy též DOPČ) je v českém pracovním právu zvláštní forma základního pracovněprávního vztahu – vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která není pracovním poměrem. DPČ je upravená zákoníkem práce.^[1] Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru,^[2] pracovní vztahy mimo pracovní poměr by tedy měly být využívány pouze například pro příležitostné brigádníky. Podobným pracovněprávním vztahem je též dohoda o provedení práce, která je vhodnější pro činnost spíše jednorázového charakteru. Naopak např. smlouva o dílo je již značně odlišná, protože nejde o pracovněprávní vztah s jistým garantovaným obsahem, ale o klasickou občanskoprávní smlouvu mezi objednatelem (de facto klientem/zákazníkem) a zhotovitelem díla (de facto podnikatelem/živnostníkem), tedy nikoli o vztah zaměstnavatele a zaměstnance, ale dodavatele a odběratele.^[3]

Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.^[4]

Ve srovnání s řádným pracovním poměrem jsou omezena některá práva zaměstnance i zaměstnavatele, například výpovědní lhůta trvá jen 15 dní. Nelze ji však uzavřít pro práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Je proto vhodná např. pro pravidelné servisní či úklidové služby. Lze ji uzavřít i na dobu neurčitou.

U dohody o pracovní činnosti vzniká povinnost zaměstnavatele strhávat pojistné na sociální a zdravotní pojištění tehdy, když měsíční odměna dosáhne částky 3 500 Kč (platí k roku 2021)^[5] Zdanění se řídí skutečností, zda je sepsáno prohlášení k dani.