Droždín

Droždín (německy Droschdein^[3]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území statutárního města Olomouce. Nachází se asi 6,5 km na severovýchod od centra Olomouce. Žije zde přes 1 tisíc obyvatel.

Droždín
Kaplička při cestě na Svatý Kopeček
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Olomouc
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′58″ s. š., 17°19′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 340 (2021)[1]
Katastrální území	Droždín (6,71 km²)
Nadmořská výška	300 m n. m.
PSČ	779 00
Počet domů	348 (2011)[2]
Droždín
Další údaje
Kód části obce	32638
Kód k. ú.	632635
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní jméno vsi znělo Drozdín a bylo odvozeno od osobního jména Drozda. Význam místního jména byl „Drozdův majetek“. Podoba Droždín je poprvé doložena písemně roku 1613 a vznikla spodobou palatálnosti (zď > žď).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1275, z dané listiny není ale jasné, zda v tu dobu patřila olomoucké kapitule nebo klášteru Hradisko. Je ovšem jisté, že v minulosti patřily různé části Droždína různým majitelům včetně menších zemanů, a až k roku 1660 ho celý získali premonstráti z Hradiska. V té době byl částečně vysídlen v důsledku třicetileté války. Klášter zde měl cihelnu a dva hospodářské dvory, kde měli povinnost roboty i osadníci ze Samotišek a Lošova. Po zrušení kláštera roku 1784 připadl Droždín státu, od nějž jej v roce 1826 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ovšem již v roce 1850 se stal samostatnou politickou a katastrální obcí (farností, četnickou stanicí, poštou nebo do roku 1828 i školou nicméně Droždín vždy spadal pod Svatý Kopeček).^[5]

Droždín nebyl typicky selskou vesnicí, protože ačkoli část půdy byla už od zrušení kláštera rozparcelována mezi místní domkaře, většinu obhospodařoval velkostatek, až do znárodnění v držení Spolku moravských cukrovarů. Cihelnu v roce 1885 koupil olomoucký podnikatel Moritz Fischer, většina obyvatel se ale musela živit v průmyslových podnicích mimo obec. Politicky nejsilnější zde tak byla sociální demokracie a působily zde především dělnické spolky jako DTJ nebo Dělnický podpůrný spolek. Přes obec od roku 1870 směřuje od Samotišek ke Svatému Kopečku serpentinová silnice, na níž se za první republiky konávaly automobilové a v poválečných letech motocyklové mezinárodní závody do vrchu Svatokopecký okruh. K 1. červenci 1974 se Droždín stal součástí Olomouce.^[6]

Vývoj Droždína podle sčítání lidu^[7][8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Obyvatel	744	784	802	816	893	855	1018[p 1]
Domů	116	121	129	134	139	141	184
Rok	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatel	963	1066	1064	954	902	992	1184
Domů	238	238	253	249	266	291	348

1. Z toho 991 osob národnosti československé, 24 německé a 3 ostatních.^[9]

Tradice

Droždínské procesí

Droždínské hody se konají vždy na Velikonoční neděli. Hody jsou zahajovány procesím do farního chrámu (baziliky) na Svatém Kopečku u Olomouce. Hlavními aktéry jsou:

• družička, u jejího domu se procesí zahajuje a
• mládenec, u jeho domu procesí po mši končí.

Průvod je provázen dechovou hudbou a účastní se ho mnozí občané Droždína. Hody vrcholí společnou hostinou a zábavou. Tato tradice byla přerušena v 2. polovině 20. století pod nátlakem komunistického režimu a obnovena byla v roce 1995.