Druhá bitva u Artois

Druhá bitva u Artois byla střetnutím francouzské a britské armády s německým vojskem, které se uskutečnilo v rámci bojů první světové války na západní frontě od 9. května do 18. června 1915. Jarní ofenzíva v Artois byla Dohodou zahájena v průběhu pokračujícího německého náporu u Yper ve snaze prolomit v oblasti ustálenou frontovou linii. Dílčí dobyté územní zisky zaplatila Dohoda obrovskými ztrátami a rozhodující průlom na západě bitva nepřinesla.

Druhá bitva u Artois
konflikt: První světová válka, západní fronta
Plán s frontovou linií v Artois mezi Arrasem a Lens
Trvání	9. května – 18. června 1915
Místo	Artois, Francie
Souřadnice	50°30′ s. š., 2°45′ v. d.
Výsledek	nerozhodný
Strany
Francie Spojené království Německé císařství
Velitelé
Joseph Joffre Victor d'Urbal Douglas Haig Ruprecht Bavorský
Ztráty
~102 000 ~28 000 ~73 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva

Dobové znázornění bitvy

Po šestidenním bombardování zaútočila francouzská 10. armáda 9. května na německé pozice ve výběžku fronty mezi Arrasem (bitva u Arrasu 1915) a Lens. Podařilo se jí probít do vesnic Vimy a Givenchy-en-Gohelle. Postup zaplacený obrovskými ztrátami, mj. na straně české a polské dobrovolnické jednotky, však záhy ustrnul a Němci v protiútocích dobyli strategický hřeben Vimy zpět.^[1]

Britové útočící severněji u Neuve-Chapelle dokázali Němce zatlačit u obce Festubert, avšak ani oni nedokázali prolomit pevné obranné linie. Druhý velký útok na hřeben Vimy podnikli Francouzi 16. června. Německá 6. armáda pod velením prince Ruprechta byla připravená a i dílčí dobyté pozice Francouzi záhy ztratili, takže francouzské velení rozhodlo k 18. červnu ofenzívu zastavit.^[2] Boje v Artois se znovu rozhořely na podzim, kdy nový britsko-francouzský útok zahájil třetí bitvu u Artois.