Dvůr Doubravice

Dvůr Doubravice^[1] je poplužní dvůr s tvrzí v Olšanech v okrese Šumperk, který byl založen pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Existenci zdejší tvrze lze předpokládat a vyvodit z písemných záznamů (na dvoře bylo obydlí nižší šlechty, a to pánů z Olšan) a také nálezů středověkého zdiva v místě pánského domu. Dvůr je písemně doložen již v roce 1386. Postupem času byl přebudován do pozdně renesanční a raně barokní podoby hospodářského dvoru. Od roku 2024 je zapsán na seznam kulturních památek.

Stručná fakta Účel stavby, Základní informace ...

Dvůr Doubravice
Původně vodní tvrz přestavěna na uzavřený panský dvůr
Účel stavby
soukromý objekt
Základní informace
Sloh	renesance, baroko
Výstavba	13. století
Přestavba	17. století, 18. století, 19. století, 1920
Materiály	kámen, cihla, pálená taška
Další majitelé	Sternbergové, Tunklové z Brníčka, pánové z Kravař, Zierotinové, Lichtenštejnové
Poloha
Adresa	Olšany 174 a 46, Olšany, Česko Česko
Souřadnice	49°58′12,35″ s. š., 16°51′44,02″ v. d.

Další informace
Rejstříkové číslo památky	107205 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První písemná zmínka je z roku 1386, kdy poplužní dvůr v obci Doubravice (zaniklá obec) byl majetkem Bolíka z Olšan, v té době zde vzniká i kamenná tvrz pro rezidenční účely rodu z Olšan. Poslední příslušníkem rodu z Olšan na Doubravském (Doubravickém) dvoru byla Anna z Olšan, která je psána na dvoře v roce 1402. Původní tvrz stála pravděpodobně v oblasti pánského domu, neboť zde je dochováno původní středověké zdivo. V nynější obci Olšany existoval ještě jeden dvůr, který byl ve vlastnictví kláštera v Klášterci, dle zápisu z roku 1349.

Kolem roku 1612 za Bernarda z Žerotína došlo k přestavbě dvora do dnešní hmoty, v té době dvůr spadal pod zámek Ruda nad Moravou. Původně se jednalo o čtyři budovy založené do obdélníku s velkým nádvořím. Nacházely se zde hospodářské budovy – stáje pro koně, ovce a velká sýpka. Část byla vyhrazena pro šafáře (správce dvoru) a místní šatlavu. V přízemí sýpky je dochovaný čeledník s ratejnou k ubytování čeledě. Uprostřed nádvoří je i původní studna. Součástí dvoru je i vrchnostenská obytná budova.

Vrchnostenská obytná budova

Tato budova se nachází v jihovýchodní části dvoru. Je zde dochováno také pozdně středověké zdivo, ale předcházející funkce budovy je neznámá a nemůžeme ji s jistotou spojit s předpokládanou tvrzí. Dendrochronologickým průzkumem se zjistilo, že výstavbu krovů této vrchnostenské budovy a krovy přilehlých koníren lze datovat mezi roky 1723-1724. Z jistotou můžeme doložit využití této budovy po roce 1772 a to pro potřeby krátkodobého ubytování vyšších vrchnostenských úředníků. Byl zde zařízen tzv.panský byt, který svou podobou a vybavenosti se blížil drobným šlechtických sídlům.

K dvoru patřily panské pivní sklepy postavené v druhé polovině 18. století. Součástí sklepů byly tzv. ledárny. Později varna piva zanikla a pivo se vařilo jen na zámku v Rudě nad Moravou.

Na začátku 20. století, v období první světové války, sloužil jako zajatecký tábor pro vojáky zajatých z italské a ruské fronty.

Za první republiky, byl objekt přestavěn k ubytování zaměstnanců blízkých papíren (Olšanské papírny^[2]^[3]).

Vlastnictví

Dvůr byl v průběhu věků vlastněn řadou šlechtických rodů:

Jan Tunkl z Brníčka (rod Tunklů z Brníčka)
Trčkové z Lípy
v roce 1579 získává panství Ladislav Velen z Žerotína (rod Zierotinové byl moravským šlechtickým rodem ze vsi Žerotín, okr. Olomouc) ^[4]
Alžběta z Thurnu (neteř Jindřicha Matyáše Thurna, manželka Ladislava Velena z Žerotína)
po bitvě na Bílé hoře je majetek českých a moravských stavů zkonfiskován a dne 15. ledna, resp. 15. března 1622, byly Ferdinandem II. darovány Karlu I., knížeti z Lichtenštejnů (Liechtenstein) ^[4]

Historie

Vrchnostenská obytná budova

Vlastnictví

Současnost

Galerie

Odkazy

Wikiwand - on