Dvojdyšní
podtřída svaloploutvých ryb From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída svaloploutvých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík.[2] Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech.[1] Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.[3]
Remove ads
Anatomie
Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě.[3] Mají také specifický cévní systém a kostru. Některé kosti, jako premaxila, maxila a dentale, nejsou vyvinuty, jiné lebeční kosti jsou výrazně odlišné od kostry ryb. Místo zubů mívají obvykle jen tzv. zubní desky a je vyvinut jen jeden pár vnějších nozder. Šupiny jsou u současných dvojdyšných cykloidní.[1] Dvojdyšní mají autostylní připojení čelisti k lebce a chordu mají zachovánu po celý život. Dvojdyšným také chybí intrakraniální kloub (který je charakteristický pro svaloploutvé).[4][5]
Tyto ryby jsou extrémně odolné vůči nedostatku potravy a vydrží bez jídla údajně až 4 roky.[6]
Remove ads
Recentní bahníci
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads