Eurasijský ekonomický svaz

Eurasijská ekonomická unie (zkratka EAEU), případně též Eurasijský hospodářský svaz (EAHU), zkracováno Eurasijská unie (EEU), je ekonomická unie sdružující Bělorusko, Ruskou federaci, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán. Dohoda o vzniku unie, jejímž účelem je přispívat k užší integraci členských zemí, byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně prezidenty tří států – Ruska, Běloruska a Kazachstánu, přičemž v říjnu se připojila i Arménie. V platnost dokument vstoupil 1. ledna 2015. Dohoda o vstupu Arménie vstoupila v platnost o den později, tedy 2. ledna. Dohoda Kyrgyzstánu vstoupila v platnost 6. srpna 2015.

Eurasijská ekonomická unie
Vlajka EAHU
Členské státy
Zkratka	EAEU (EAHU)
Vznik	1994 – původní návrh 18. listopad 2011 – vznik odsouhlasen 29. května 2014 – podepsání smlouvy 1. ledna 2015 – ustanovení
Sídlo	Moskva, Rusko (komise) Minsk, Bělorusko (dvůr) Almaty, Kazachstán (rozvojová banka)
Úřední jazyk	arménština, běloruština, kazaština, kyrgyzština, ruština
Členové	Rusko Rusko Bělorusko Bělorusko Kazachstán Kazachstán Arménie Arménie Kyrgyzstán Kyrgyzstán pozorovatelské země: Kuba Kuba Uzbekistán Uzbekistán
Nejvyšší rada	prezidenti
Mezivládní rada	předsedové vlád
Rada komise	místopředsedové vlád
Kolegium komise	Viktor Christěnko
Oficiální web	eaeunion.org
Poznámky	Rozloha: 20 007 860 km² (1. na světě) Obyvatelstvo: 169 669 400 (2013) Hustota: 8,36 obyv./km² Časové pásmo: UTC +3 až +12
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EAHU vznikala postupně na základě mezinárodních smluv, jako například Úmluva o založení Eurasijské celní unie, či Úmluva o založení Eurasijského ekonomického společenství ^[1], které vedly k bližší ekonomické integraci mezi některými státy v postsovětském prostoru. Vznik Eurasijské unie dovršili prezidenti Ruské federace (Vladimir Putin), Kazachstánu (Nursultan Nazarbajev) a Běloruska (Alexandr Lukašenko) v roce 2014; Putin podle českých novinářů mimo jiné s cílem obnovit ruský vliv v postsovětském prostoru.^[2]

Názvy

• rusky Евразийский экономический союз – Jevrazijskij ekonomičeskij sojuz
• bělorusky Еўразійскі эканамічны саюз – Jeŭrazijski ekanamičny sajuz
• kazašsky Еуразиялық Экономикалық Одақ
• arménsky Եվրասիական տնտեսական միություն – Jevrasiakan tntesakan miut’jun
• kyrgyzsky Евразиялык экономикалык биримдик

Namísto jednoznačného názvu "Eurasijská ekonomická unie" nebo zkratky EEU používají ČTK a některá další media nesprávné označení "Euroasijská hospodářská unie" a zkratku EAHU. Chyba je ve slově "euroasijská", které má být "eurasijská".^[zdroj?]

Historie

Poprvé s návrhem na založení Eurasijského svazu přišel kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev v moskevském projevu v roce 1994,^[3] větší ohlas zaznamenalo ohlášení stejného plánu ruským premiérem Vladimirem Putinem v říjnu 2011.^[4] Následně 18. listopadu 2011 podepsali prezidenti Běloruska, Kazachstánu a Ruska úvodní dohodu, která počítala se založením Eurasijského ekonomického svazu do roku 2015. Projekt se inspiroval integrační snahou Evropské unie a součástí dohody už je plán na založení Eurasijské komise po vzoru Evropské komise.^[5][6] O vstupu do EAEU

Unie měla původně sjednotit několik postsovětských států, původně se mluvilo o Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.^[7] Tádžikistán prohlásil, že členství v EAEU zvažuje^[8], ale dodnes k ní nepřistoupil. Ruský premiér Medveděv také zmínil Gruzii jako možného člena^[9], gruzínský premiér nejprve prohlásil, že studuje možnosti přistoupení k Eurasijské unii, ale později prohlásil, že hlavní strategií Gruzie je integrace s Evropskou unií.^[10][11]

Ruský politolog Dmitrij Orlov roku 2011 uvedl, že do Eurasijské unie by se časem mohly kromě postsovětských států připojit také státy údajně kulturně a historicky blízké jako: Finsko, Maďarsko, Česko, Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Kuba nebo Venezuela.^[12]

Dohoda o Eurasijské ekonomické unii byla podepsána 29. května 2014 v Astaně. Eurasijská ekonomická unie vznikla 1. ledna 2015, zakládajícími členy jsou Ruská federace, Kazachstán a Bělorusko.^[13] Dne 2. ledna 2015 se jejím členem stala Arménie a 12. srpna 2015 Kyrgyzstán.^[14]

Dohoda předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku.^[13]

Členské státy

• Arménie Arménie (od 2. ledna 2015)
• Bělorusko Bělorusko (od 1. ledna 2015)
• Kazachstán Kazachstán (od 1. ledna 2015)
• Kyrgyzstán Kyrgyzstán (od 12. srpna 2015)
• Rusko Rusko (od 1. ledna 2015)

Státy se statutem pozorovatele

V srpnu 2013 požádala o pozorovatelský status Ukrajina^[15], po majdanských protestech a ruské anexi Krymu však zájem ztratila.

Dne 11. prosince 2020 získaly statut pozorovatele Uzbekistán a Kuba.^[16]

Zóna volného obchodu

Následující státy podepsaly s Eurasijskou ekonomickou unií dohodu o vytvoření zóny volného obchodu:

• Írán (dohoda podepsána 17. května 2018)
• Singapur (dohoda podepsána 25. října 2019)
• Srbsko (dohoda podepsána 25. října 2019)
• Vietnam (dohoda podepsána 29. května 2015, platí od 5. října 2016)

O přistoupení k zóně volného obchodu EAEU jednají Čína (od roku 2015), Egypt (žádost podal 27. května 2015), Indie (od června 2017), Izrael, Mongolsko (od roku 2016) a Thajsko (od roku 2016).

Orgány svazu

Logo Eurasijské ekonomické unie

Eurasijská ekonomická unie má podle dohody z 18. listopadu 2011^[17] tyto orgány:

• Nejvyšší eurasijská ekonomická rada
• Eurasijská mezivládní rada
• Eurasijská ekonomická komise (zkratka EEC) - viz http://www.eurasiancommission.org
• Soud Eurasijské ekonomické unie - viz https://courteurasian.org/

Nejvyšší eurasijská ekonomická rada (Высший евразийский экономический совет) je nejvyšším orgánem svazu, skládá se z prezidentů členských zemí.

Druhým nejvyšším orgánem je Eurasijská mezivládní rada sestávající z premiérů členských zemí.

Stálým orgánem svazu je Eurasijská ekonomická komise se sídlem v Moskvě, která se skládá z Rady EEC a z Kolegia EEC. Předsedou Kolegia EEC je bývalý běloruský premiér Michail Mjasnikovič.