Elektromagnetická kompatibilita

Elektromagnetická kompatibilita (EMC) je vlastnost elektrického nebo magnetického přístroje nebo nástroje spočívající v tom, že neovlivňuje jiný objekt včetně sebe samotného a že odolává působení ostatních přístrojů. Dělí se tedy na dvě podkategorie:

• EMI – elektromagnetická interference (rušení)
• EMS – elektromagnetická susceptibilita (odolnost)

Rušivé signály a jejich zdroje

Podle původu:

• přírodní (přirozené)
• umělé (technické)

Podle funkčnosti:

• funkční – např. ovládací signál
• nefunkční – např. ovládací signál v zařízení, které s ním nepočítá

Podle šířky pásma:

• úzkopásmové
• širokopásmové

Podle frekvence:

• nízkofrekvenční
  • energetické – do 2 kHz; deformace napájecího napětí energetických sítí
  • akustické – do 10 kHz
• vysokofrekvenční (rádiové) – od 10 kHz do 400 GHz

Podle délky:

• impulzní (mžikové) – nepřerušená řada impulzů kratší než 200 ms nebo seskupení jednotlivých signálů kratší než 200 ms
• kvaziimpulzní
• spojité – mžiková porucha nebo jejich sled delší než 200 ms, 2 mžikové poruchy vzdálené méně než 200 ms, 3 a více mžikových poruch během 2 s

Podle šíření:

• šířené vedením – napájecím, signálovým, datovým
• vyzařování – šířené prostorem

Americký radar

V roce 2008 se vedly diskuse, zdali plánovaný americký radar v Brdech je nebo není elektromagneticky kompatibilní, podle zprávy ministerstva se americká strana zavázala, že radar bude splňovat tato kritéria.^[1][2]