Ekumenická rada církví v České republice

české sdružení křesťanských církví a náboženských společností From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Ekumenická rada církví v České republice (ERC) je české sdružení křesťanských církví a náboženských společností, které má od 19. července 2005 právní formu „svaz církví a náboženských společností“ podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Sdružuje především nekatolické církve, ale spolupracuje i s Římskokatolickou církví a Federací židovských obcí. Jejím současným předsedou je Tomáš Tyrlík, který v listopadu 2021 vystřídal v čele ERC Daniela Ženatého (2017–2021).[1] Generálním sekretářem je Marián Čop (od 2024).[2]

Stručná fakta Vznik, Právní forma ...
Remove ads

Historie

Ekumenické organizace zpočátku vznikaly s cílem prosazovat zájmy protestantů proti většinové katolické církvi. V roce 1905 byla založena Kostnická jednota jako sdružení s členstvím fyzických osob, v roce 1927 federace církví s názvem Svaz evangelických církví v Československu. V roce 1938 se členské církve rozhodly svaz přetvořit v radu církví širšího zaměření, aby se členy mohly stát i neprotestantské církve, tehdy zejména Pravoslavná církev a Církev československá. Plán však překazila německá okupace a světová válka.[3]

Ekumenická rada církví v ČSSR, byla založena 20. června 1955 v Praze na půdě Komenského teologické fakulty.[4] Po federalizaci Československa je doloženo ustanovení ERC s působností jen pro Českou socialistickou republiku (ERC v ČSR) a povolení její činnosti Ministerstvem kultury ČSR s účinností od 15. prosince 1970,[5] v témž období byla založena i Ekumenická rada církví v SSR.

Po roce 1989 se ERC více otevřela spolupráci jak s katolickou církví, tak s jinými náboženskými společenstvími. 19. července 2005 ERC získala registrací podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, právní formu svazu církví a náboženských společností.[6] Od té doby již nemají žádnou formu členství některé subjekty, které nebyly přímo církvemi.

Remove ads

Věroučná základna a cíle

Stanovy vymezují věroučnou základnu ERC takto: „Ekumenická rada církví v České republice je společenstvím křesťanských církví, které vyznávají Pána Ježíše Krista jako Boha a Spasitele podle Písem Starého a Nového Zákona a usilují uskutečňovat své poslání společně ke slávě jednoho Boha, Otce i Syna i Ducha svatého.“

Stanovy se odvolávají na hodnoty jednoty křesťanů, náboženské svobody, cyrilometodějské a reformační tradice, tolerance a vzájemné úcty.

Remove ads

Členství

Stanovy svazu rozeznávají tři druhy členství: plné, přidružené a pozorovatelské. Plným nebo přidruženým členem se může stát registrovaná křesťanská církev, která souhlasí s věroučnou bází svazu. Členové, kteří si sami zvolili status přidruženého člena, nemají pasivní ani aktivní volební právo. Pozorovatelem může být církev nebo náboženská společnost, která se sice neztotožňuje s věroučnou bází svazu, ale ztotožňuje se s jeho cíli.

Členové

Vývoj členstva

Při ustanovení ERC v ČSR 15. prosince 1970 byly členy: Bratrská jednota baptistů, Církev bratrská, Církev československá husitská, Církev starokatolická, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Jednota bratrská, Pravoslavná církev a Slezská církev evangelická a. v..[5]

V únoru 1999 byly členskými církvemi oproti roku 1970 navíc Apoštolská církev a Evangelická církev augsburského vyznání v ČR. Přidruženými členy byly Armáda spásy a Česká biskupská konference (reprezentující římskokatolickou i řeckokatolickou církev). Pozorovateli byly Anglikánský sbor u sv. Klimenta, Církev adventistů sedmého dne, Česká biblická společnost, Česká evangelikální aliance, Ekumenická akademie a Federace židovských obcí v České republice. [3]

Současní členové

Plné členství v ERC mají:

Od roku 1999 žádný člen nepřibyl ani neubyl.

Přidružené členství v ERC má:

Zprostředkovaně zastupuje v ERC i Řeckokatolickou církev, která není samostatně členem.

Pozorovatelské členství:

Po roce 1999 přestaly být členy zejména některé subjekty, které nejsou registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

Remove ads

Organizační struktura a činnost

Nejvyšším orgánem ERC bylo v roce 2005 prezidium, kde byla každá členská církev zastoupena jednou osobou, zpravidla vedoucím představitelem církve.

V současné době je vrcholným orgánem valné shromáždění (zasedá 1× ročně). V době mezi valnými shromážděními je vrcholných rozhodovacím orgánem řídící výbor. Valné shromáždění volí předsednictvo ERC (předseda, 2 místopředsedové a náhradník). Úřad ERC vede generální sekretář, který koordinuje i práci komisí. Statutárními orgány ERC jsou předseda a generální sekretář.

Ekumenická rada církví plní důležitou úlohu v oblasti sektorální pastorace – duchovní služby v Armádě ČR, ve věznicích a v nemocnicích.

Ekumenická rada církví zřizuje několik komisí:

  • Komise pro sdělovací prostředky – spolupracuje s redakcemi křesťanských pořadů v rozhlase a televizi, organizuje studijní dny
  • Komise pro školství a vzdělávání – připravuje a organizuje výchovná setkání křesťanských pedagogů, koordinuje pracovníky odpovědné za církevní školství
  • Komise pro duchovní péči ve zdravotnických zařízeních – zabývá se pastorační službou v nemocnicích, připravuje kurzy pro zájemce o tuto službu
  • Komise pro mládež
  • Komise pro ekumenismus a budoucí směřování ERC v ČR

Kromě stálých komisí zřizuje ERC též pracovní skupiny pro jednorázové úkoly, například přípravu jednotlivých mezinárodních konferencí, výstav, povodňová komise, pracovní skupina pro Modlitbu za domov, pro Kirchentag, pro práci s Romy, atd.[3]

V minulosti existovaly i následující:

  • Komise církev – stát zabývala se vztahem ke státu a otázkou financování církví
  • Ekumenická humanitární komise koordinovala činnost humanitárních organizací členských církví. Zřejmě se někdy před rokem 2005 vyvinula z komise pro práci s uprchlíky, která existovala v roce 1999.
  • Komise žen, byla členkou mezinárodní organizace EFKZE (EFCWE), Ekumenického fóra křesťanských žen v Evropě, a úzce spolupracovala s občanským sdružením Ekumenické fórum křesťanských žen v ČR.
  • Teologická komise, zabývala se i liturgickými otázkami
  • Komise pro mezináboženský dialog
  • Komise pro duchovní péči na letišti
  • Komise pro studium rekatolizace byla komise historiků zabývající se dějinami Českých zemí v 16. a 17. století. Někdy po roce 1999 se vyvinula stálá komise z dosavadní společné pracovní skupiny ERC a České biskupské konference.

V roce 1999 existovala ještě finanční a ekonomická komise, která sledovala hospodaření ERC.[3]

Remove ads

Předsedové ERC

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads