Eleonora Marie Anhaltsko-Bernburská

Eleonora Marie Anhaltsko-Bernburská (7. srpna 1600, Amberg – 17. července 1657, Strelitz) byla anhaltsko-bernburskou princeznou a sňatkem meklenbursko-güstrowskou vévodkyní.

Eleonora Marie Anhaltsko-Bernburská
Narození	7. srpna 1600 Amberg
Úmrtí	17. července 1657 (ve věku 56 let) Strelitz
Sňatek	7. května 1626
Manžel	Jan Albrecht II. Meklenburský
Rod	Askánci
Otec	Kristián I. Anhaltsko-Bernburský
Matka	Anna Bentheimsko-Tecklenburská
Příbuzní	Kristián II. Anhaltsko-Bernburský, Fridrich Anhaltsko-Harzgerodský a Žofie Markéta Anhaltsko-Desavská (sourozenci) Marie Meklenburská, Luisa Meklenburská, Augusta Meklenburská, Karel Meklenburský, Alžběta Meklenburská, Hedvika Meklenburská, Žofie Meklenburská a Kristýna Eleonora Meklenburská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Eleonora Marie se narodila jako dcera knížete Kristiána I. Anhaltsko-Bernburského (1568–1639) a jeho manželky Anny Bentheimsko-Tecklenburské (1579–1624), dcery hraběte Arnolda III. Pod přezdívkou die Beständige („Odolná“) byla spoluzakladatelkou a druhou hlavou Académie des Loyales, jednoho z ženských protějšků literární Ovocné společnosti.

7. května 1626 se pětadvacetiletá Eleonora Marie v Güstrow provdala za o deset let staršího dvojnásobného vdovce, vévodu Jana Albrechta II. Meklenburského (1590–1636). Když po deseti letech zemřel, převzala Eleonora regentství za svého tříletého syna Gustava Adolfa, jak bylo uvedeno v manželově testamentu. O tři dny později ji však její švagr Adolf Fridrich sesadil jako regentku i jako poručnici jejího syna a sám se těchto rolí ujal. To způsobilo mezi Eleonorou Marií a jejím švagrem hořký spor. 4. května 1636 se však statky podvolily Adolfu Fridrichovi.

Adolf Fridrich se odvolal proti zákonu svého bratra a nahradil všechny členy v kabinetu v Güstrow, kromě Andrease Buggenhagena. Rovněž podnikl opatření proti reformované církvi v Meklenbursku-Güstrow. V roce 1637 oddělil Gustava Adolfa od jeho kalvinistické matky. Nikdo se neodvážil podílet se na soukromých kalvinistických službách, které Eleonora Marie pořádala, a byla odkázána na své vdovské sídlo ve Strelitzu. Císař Ferdinand III. vládl v její prospěch. Adolf Fridrich však pokračoval ve svých soudních řízeních proti ní a do záležitosti zapojoval cizí mocnosti.

Eleonora Marie se v roce 1645 nakonec vzdala svých práv. Zemřela o dvanáct let později v létě 1657 na vdovském sídle ve Strelitzu. Pohřbena byla v katedrále v Güstrow.

Potomci

Z deseti let trvajícího manželství se narodilo pět dětí, pouze dvě se však dožily dospělosti:

• 1. Anna Žofie Meklenburská (29. 9. 1628 – 10. 2. 1666)^[1]

  ⚭ 1649 Ludvík IV. Lehnický (10. 4. 1616 Brzeg – 24. 11. 1663 Lehnice), kníže lehnický, volovský a břežský^[2]

• 2. Jan Kristián Meklenburský (1629–1631)^[3]
• 3. Eleonora Meklenburská (1630–1631)^[4]
• 4. Gustav Adolf Meklenburský (26. 2. 1633 Güstrow – 6. 10. 1695 tamtéž), poslední vévoda z Meklenburska-Güstrow od roku 1636 až do své smrti^[5]

  ⚭ 1654 Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská (24. 11. 1631 Schleswig – 22. 9. 1719 Güstrow)^[6]

• 5. Luisa Meklenburská (20. 5. 1635 – 6. 1. 1648)^[7]