Elo Romančík

Elo (Emanuel) Romančík (17. prosince 1922, Ružomberok – 9. října 2012, Bratislava^[1]) byl slovenský herec. V 50. letech 20. století krátce i poslanec Národního shromáždění ČSR.

Elo Romančík
Narození	17. prosince 1922 Ružomberok
Úmrtí	9. října 2012 (ve věku 89 let) Bratislava
Povolání	herec, politik a televizní herec
Ocenění	zasloužilý umělec
Děti	Ivan Romančík Juraj Romančík
Funkce	poslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

K herectví získal vztah od svého otce, který se v mládí věnoval ochotnickému divadlu. Už na lidové škole učitelé rozpoznali jeho herecký talent a dávali mu příležitost, aby se projevil. V době studií na gymnáziu už vystupoval na literárních večírcích a ve škole také dostal i svoji první hereckou příležitost. Po absolutoriu na gymnáziu pracoval ve stavební firmě.

Na profesionální divadelní scénu se dostal na prknech Slovenského komorního divadla v Martině. Výběrová komise jej vybrala ze šestnácti uchazečů společně s jedním dalším mladým hercem. V martinském divadle pobyl plných jedenáct let. V roce 1956 přešel do bratislavské činohry SND, kde patřil k dominantním hereckým osobnostem. Ztvárnil zde množství zajímavých postav. Hrál i ve vícero známých filmech. Spolu s herečkou Máriou Kráľovičovou byl prvním hercem ve slovenské televizní inscenaci Dovidenia Lucienne !. Inscenace byla odvysílána naživo 15. května 1957 z bratislavského studia Československé televize.

V televizi působil v prvních úspěšných seriálech. Působil i v mnohých rozhlasových inscenacích. Znám byl také svojí malířskou zálibou, karikaturním způsobem prý zachytil téměř všechny své herecké kolegy. V důchodu se věnoval fotografování, filmování a práci na zahradě.

Krátce se angažoval i politicky. Ve volbách roku 1954 byl zvolen jako bezpartijní poslanec do Národního shromáždění ve volebním obvodu Martin-venkov. V parlamentu setrval do března 1957, kdy rezignoval a nahradil ho Alexander Paulovič.^[2][3]

V roce 1951 se stal laureátem Státní ceny a roku 1968 jmenován zasloužilým umělcem.^[4][5]

Jeho synem je herec Ivan Romančík.

Filmografie

• 1951 Boj se skončí zítra (Jakub)
• 1953 Pole neorané (Pavel Húščava)
• 1953 Rodná zem (Jurek)
• 1956 Prověrka lásky (Juraj Horálik)
• 1957 Dovidenia Lucienne
• 1959 Dům na rozcestí (MUDr. Juraj Belan)
• 1959 Kapitán Dabač (Pavol Garaj)
• 1960 Na pochodu se vždy nezpívá (Martin Gonda)
• 1960 Tři tuny prachu (Spára)
• 1961 Králíci ve vysoké trávě (otec)
• 1961 Pokořené řeky (Ján Kolesár)
• 1962 Půlnoční mše (dr. Harman)
• 1967 Volání démonov (ředitel Černek)
• 1969 Kladivo na čarodějnice (děkan Lautner)
• 1973 Dolina (leutnant)
• 1975 Tetované časem (Popelár)
• 1975 Život na útěku (mjr. Zvara)
• 1977 Kamarádka Šuška (Hronec)
• 1978 Poéma o svědomí (Borovský)
• 1979 Smrt šitá na míru (biskup)
• 1981 Pomocník (Štefan Riečan)
• 1985 Skleníková Venuše (prof. Čajovec)
• 1986 Šestá věta (Slančík)