Erdutská dohoda

Erdutská dohoda (srbochorvatsky Erdutski sporazum / Ердутски споразум), oficiálně Základní dohoda o oblasti východní Slavonie, Baranji a Západního Sremu, je dohoda uzavřená 12. listopadu 1995 mezi orgány Chorvatské republiky a místními srbskými orgány oblasti Východní Slavonie, Baranji a Západního Sremu o mírovém urovnání chorvatské války za nezávislost ve východním Chorvatsku. Fakticky ukončila etnonacionalistický konflikt v regionu a zahájila proces mírové reintegrace oblasti pod kontrolu ústřední chorvatské vlády. Reintegrace byla přímo prováděna Organizací spojených národů. Dohoda stanovila soubor záruk týkajících se lidských a menšinových práv, stejně jako návratu uprchlíků. Název dostala podle vesnice Erdut, kde byla podepsána místními srbskými zástupci.

Mapa východní Slavonie, Baranji a západního Sremu

Signatáři byli Hrvoje Šarinić, bývalý předseda vlády Chorvatska, a Milan Milanović, místní srbský politik zastupující samozvanou Republiku srbská Krajina (RSK) na základě instrukcí orgánů Svazové republiky Jugoslávie. Svědky byli Peter Galbraith, tehdejší velvyslanec Spojených států amerických v Chorvatsku, a Thorvald Stoltenberg, prostředník Organizace spojených národů.^[1]

Území Východní Slavonie, Baranji a Západního Sremu bylo předtím kontrolováno RSK a předtím SAO Východní Slavonií, Baranjí a Západním Sremem. Dohoda byla potvrzena rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1023 a připravila cestu ke zřízení Přechodné správy OSN pro Východní Slavonii, Baranju a Západní Srem. Na rozdíl od většiny ostatních misí byla UNTAES vytvořena jako nejvyšší vládní autorita v regionu, čímž vznikl jeden z mála protektorátů OSN v historii organizace. Zajištěním plné reintegrace regionu bez doložek o územní autonomii se dohoda stala základním kamenem pro vytvoření současných srbských menšinových institucí nejen v regionu, ale i ve zbytku Chorvatska. Výslovně poskytla základ pro zřízení regionální srbské instituce Společné rady obcí.