Erika Weinzierlová

rakouská historička From Wikipedia, the free encyclopedia

Erika Weinzierlová
Remove ads

Erika Weinzierl, rozená Fischer (6. června 1925, Vídeň28. října 2014), byla rakouská historička.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads
Remove ads

Životopis

Erika Weinzierlová studovala v letech 1945 až 1948 na vídeňské univerzitě historii a absolvovala také kurz na Institutu für Österreichische Geschichtsforschung. V roce 1949 se provdala za experimentálního fyzika Petera Weinzierla († 1996). Historik Michael Weinzierl (1950-2002) byl jejím synem.

V letech 1948–1964 byla archivářkou v rakouském státním archivu ve Vídni. Habilitovala v roce 1961. V letech 1964 až 1992 byla zaměstnána v Institutu pro církevní dějiny v Salcburku. Od roku 1967 působila jako profesorka salcburské univerzity. Od roku 1977 byla vedoucí Ludwig-Boltzmann-Institutu. V roce 1977 se stala nástupcem Ludwiga Jedlicky na vídeňské univerzitě; v roce 1995 zde získala emeritní profesuru. Jejím nástupcem se stal Gerhard Botz.

V roce 1995 vstoupila do ÖVP a spolupracovala na jejím programu.[1]

Remove ads

Ocenění

Dílo

  • Geschichte des Benediktinerklosters Millstatt in Kärnten. Archiv für vaterländische Geschichte und Topographie, svazek 33. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt, 1951. (bez ISBN)
  • Die österreichischen Konkordate von 1855 und 1933. 1960.
  • Österreich, Zeitgeschichte in Bildern. Innsbruck, Vídeň, Mnichov 1968, 1970 a 1975.
  • Zu wenig Gerechte. Österreicher und Judenverfolgung 1938-1945. Graz, Vídeň, Kolín 1969, 1985 1986 a 1997.
  • Österreich 1918-38. 1984.
  • Prüfstand : Österreichs Katholiken und der Nationalsozialismus, Mödling : Verl. St. Gabriel, 1988
  • Vertreibung und Neubeginn. Israelische Bürger österreichischer Herkunft. Vídeň-Kolín-Výmar 1992 (s Ottou Kulkou).

Reference

Loading content...

Literatura

Loading content...

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads