Gumojilm jilmový

Gumojilm jilmový (Eucommia ulmoides) je jediný zástupce čeledi gumojilmovité (Eucommiaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Je to opadavý strom, dorůstající výšky až 20 metrů. Má jednoduché střídavé listy a nenápadné bezobalné květy. Plodem je křídlatá nažka (samara). Gumojilm je v Česku občas pěstován jako parková a sbírková dřevina.

Gumojilm jilmový
Gumojilm jilmový - větévka s plody
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	garyotvaré (Garryales)
Čeleď	gumojilmovité (Eucommiaceae)
Rod	gumojilm (Eucommia)
Binomické jméno
Eucommia ulmoides Oliv., 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Gumojilm je dvoudomý opadavý strom nebo jen keř, dorůstající výšky 6 až 20 metrů. Větve mají přehrádkovanou dřeň. Borka je šedohnědá. Rostlina obsahuje v listech, kůře i větévkách bílý latex. Listy jsou střídavé, jednoduché, 7 až 11 cm dlouhé, bez palistů, se zpeřenou žilnatinou. Čepel je eliptická až podlouhlá, někdy i vejčitá nebo obvejčitá, se zaoblenou bází a vytaženou špičkou. Okraj čepele je hustě pilovitý se zuby zakončenými žlázkou. Květy se vyvíjejí v paždí větévek, jsou nenápadné, bezobalné a velmi krátce stopkaté. Samčí květy jsou shloučené a obsahují 5 až 12 tyčinek s velmi krátkými nitkami. Samičí květy jsou jednotlivé, s jednopouzdrým semeníkem srostlým ze 2 plodolistů. Gumojilm je opylován větrem. Plodem je 3 až 4 cm dlouhá samara (křídlatá nažka) připomínající plody jasanu.^[2][3]

• 
  Listy gumojilmu
• 
  Detail větévky gumojilmu
• 
  Kmen gumojilmu
• 
  Vrcholek listu gumojilmu, visící na vláknech zaschlého latexu

Rozšíření

Druh pochází ze střední Číny, kde roste v dosti rozsáhlé oblasti ve smíšených lesích, na lesních okrajích, v údolích a na nižších horách v nadmořských výškách 100 až 2000 m.^[2]

Význam

Gumojilm je pěstován spíše jako botanická zvláštnost v botanických zahradách a arboretech. Kultivary nejsou známy.^[4] Uváděn je např. ze sbírek Arboreta Žampach, Průhonického parku, Dendrologické zahrady v Průhonicích, Pražské botanické zahrady v Tróji^[5] a zámeckého parku v Lednici.^[4] Vysazen je v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, v Botanické zahradě a arboretu MU v Brně a v pražské zoo.

Pěstování

Strom prospívá v humózních, čerstvě vlhkých půdách.^[3] V našich podmínkách je zcela odolný. Rozmnožovat jej je možné výsevem stratifikovaných semen nebo vegetativně zelenými řízky řezanými v červnu. Možné je i hřížení a štěpování na vlastní kořeny.^[6]