Excavata

Excavata (česky exkaváti) byla protistní infraříší, později povýšenou na jednu z šesti základních eukaryotických superskupin^[1], uznávanou cca mezi lety 2003 – 2019^[2]. Později byla odhalená jako nepřirozené (parafyletické) seskupení několika vývojových linií, které proto bylo proto v odborné terminologii nejprve uváděné v uvozovkách nebo nazývané obecným jménem Excavates^[3]; i to je dnes zastaralé a status superskupin převzaly dvě hlavní exkavátní linie – Discoba a Metamonada. I jako obecné jméno může být zavádějící, protože dané linie obsahují i protisty s neexkavátní stavbou buněk a naopak exkavátně vypadající protisté mohou příslušet jiným superskupinám.^[2]

Excavata
Giardia lamblia
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota
(nezařazeno)	Excavates, do r. 2018 Excavata
superskupiny
Discoba Malawimonadidae – malawimonády Metamonada – metamonády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Návrh na seskupení původně samostatných skupin na základě tzv. exkavátní hypotézy byl formulován již na konci 20. století^[4], jako taxon (infraříše) byla Excavata formálně vytvořena v roce 2002 Cavalier-Smithem.^[5]

Nepřirozenost exkavát vyplynula z moderních hypotéz o kořeni fylogenetického stromu eukaryot. Sám Cavalier-Smith již v r. 2009 přiznával parafyletismus exkavát, když kladl kořen dovnitř krásnooček (v širším smyslu, tj. Euglenozoa)^[6]. Přirozenost exkavát je neslučitelná i s většinově uznávanou hypotézou, která kořen klade mezi Opimoda (exkavátní malawimonády společně s Podiata) a Diphoda (exkavátní Discoba a pravděpodobně i metamonády společně s Diaphoretickes, Hemimastigophora a případně Provora, pokud nejsou v Diaphoretickes)^[7][2], navrženou již v r. 2014^[8].

Popis

Excavata jsou zpravidla jednobuněčné organismy s centrálním cytostomem (buněčná ústa) ve tvaru rýhy. V něm kmitá bičík, který svým pohybem přihání drobné organismy. Druhý bičík směřuje dopředu a slouží k pohybu. Mnozí exkaváti však tyto znaky druhotně ztratili, např. přichází o cytostóm, centrální bičík, a podobně, přesto se do této skupiny stále řadí. Za zmínku stojí mitochondrie exkavát, která je často zvláštní. Někteří exkaváti, jako krásnoočko (Euglena), jsou autotrofní, obsahují totiž plastid získaný sekundární endosymbiózou (pozřením zelené řasy).^[2]

Klasifikace

Související informace naleznete také v článku Klasifikace eukaryot.

K exkavátům se řadí namátkou krásnoočko (Euglena), Naegleria fowleri a parazitická Trichomonas vaginalis, ale také mnohobuněčné acrasidní hlenky (Acrasida), které ovšem s hlenkami (Eumycetozoa) mají z genetického hlediska pramálo společného.

Z původní superskupiny Excavata se v současnosti (rok 2025) uznávají dvě dceřiné superskupiny – Discoba a Metamonada, a navíc nepočetná bazální linie malawimonád (zpravidla na úrovni řádu – Malawimonadida). Discoba a Malawimonadida jsou přitom vzhledem k nejuznávanějšímu umístění kořene eukaryotického fylogenetického stromu na „opačných“ stranách (metamonády blízké Diaphoretickes, Discoba blízcí k Amorphea; pozice metamonád je nejasná).^[2] Protistology uznávaná klasifikace vypadá takto:^[3]

• Discoba
  • Jakobida
  • Tsukubamonadida – tsukubamonády
  • Heterolobosea – (zast.) améboflageláti
  • Euglenozoa – krásnoočka v širším smyslu
• Malawimonadida – malawimonády
• Metamonada – metamonády
  • Fornicata Simpson, 2003 (zejm. diplomonády a retortamonády)
  • Parabasalia – bičenkovci
  • Preaxostyla Simpson 2003 (např. oxymonády)