Farářův konec

Farářův konec je český černobílý film z roku 1968 natočený režisérem Evaldem Schormem na námět Josefa Škvoreckého ve Filmovém studiu Barrandov. Obnovená premiéra filmu byla 1. října 1990. Natáčel se v obci Počepice v okrese Příbram ve Středočeském kraji.^[1]

Farářův konec
Původní název	Farářův konec
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	95 minut
Žánr	hořká komedie
Námět	Josef Škvorecký
Scénář	Evald Schorm Josef Škvorecký
Režie	Evald Schorm
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Vlastimil Brodský Jan Libíček Zdena Škvorecká Jana Brejchová Helena Růžičková Václav Kotva Jaroslav Satoranský
Produkce	Věra Kadlecová
Hudba	Jan Klusák
Kamera	Jaromír Šofr
Střih	Jiřina Lukešová
Architekt	Jindřich Goetz
Výroba a distribuce
Premiéra	10. ledna 1969
Distribuce	Ústřední půjčovna filmů
Farářův konec na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

Kostelník z města (Vlastimil Brodský) se stane falešným farářem ve vesnici. Pomáhá všem vesničanům, ale nelíbí se místnímu ateistickému učiteli (Jan Libíček). Nakonec je odhalen, prosí však biskupa o přijetí do semináře, aby se knězem skutečně mohl stát. Den poté tragicky umírá na útěku před tajnou policií, které ho udá učitel.

Obsazení

Vlastimil Brodský	kostelník
Jan Libíček	kantor
Jana Brejchová	Majka
Zdena Škvorecká	Anna
Josefa Pechlátová	babička
Helena Růžičková	hospodyně
Eva Řepíková	dívka
Marie Landová	dívka
Jaroslav Satoranský	Toník
Vladimír Valenta	hospodář
Martin Růžek	bílý biskup
Vladimír Jedenáctík	vandrák
Guye Cheick	černý biskup
Václav Kotva	Jan
Jiří Lír	hejtman
Pavel Bošek	principál
Jan Cmíral	kovář
Jan Schmid	dráb
Antonín Pražák	hasič
Jiří Sýkora	montér
Ivan Kraus	montér
Antonín Lebeda	děda s fajfkou
Jiří Roll	farář
Jana Synková	dívka
Libuše Freslová	matka
Ludmila Lebedová	babička
Andrea Čunderlíková	mladá maminka
Marie Rybníčková	pozorovatelka
Pavel Landovský	pozorovatel
Jiří Hartman	pozorovatel
Vladimír Hrabánek	fízl
Petr Čunderlík	Franta
Karel Hovorka	cirkusák
Josef Škvorecký	muž

Námět a scénář

Autorem námětu je Josef Škvorecký. Spolu s Evaldem Schormem pak napsali scénář, který je datován „Praha 1965–1968“. Tento text vyšel v knihách Farářův konec: Podklad pro celovečerní tragikomedii, Kruh, Hradec Králové, 1969 a v souboru Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře (spisy Josefa Škvoreckého, svazek 28, Literární akademie, Praha 2007). Kromě toho ještě existují dva texty uložené v Národním filmovém archivu: literární scénář z ledna 1967 a technický scénář z roku 1968, který společně napsali režisér Evald Schorm s kameramanem Jaromírem Šofrem.^[2]