Felix Prokeš
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Felix Prokeš, vlastním jménem Felix J. Porges[6] (1. února 1913 Praha – 15. ledna 1982 Praha)[7] byl židovský právník, spoluautor, autor hudby a režisér satirického kabaretu „Smějte se s námi“, který vznikl během druhé světové války v terezínském ghettu, kde se hrál na jaře a v létě roku 1944.[8]
_Felix_Prokes_Duben_1938.jpg)
Remove ads
Život
Rodinný původ a Terezín
Felix Porges se narodil 1. února 1913 v Praze.[7] Jeho otcem byl Mořic Porges,[p 1] jeho matkou byla Olga Porgesová Straussová.[3][p 2] Felix Porges vystudoval v Praze právnickou fakultu.[12] Norimberské zákony mu ale záhy znemožnily vykonávat právnickou praxi.[2] Ve věku 28 let (v roce 1941) byl zařazen do transportu do terezínského ghetta.[12] Měl rád operní hudbu, dokázal i hudbu komponovat, psát scénáře, režírovat a hrát.[12] V terezínské samosprávě byl zařazen do oddělení volného času, kde se zabýval organizováním divadelního života v ghettu.[12] V Terezíně se seznámil se svojí budoucí manželkou Elly Bernsteinovou a v ghettu měli i svatbu.[12] Elly Bernsteinová pocházela z židovské rodiny velkoobchodníka s obilím, před transportem do Terezína amatérsky tancovala v jihlavském divadle a v Praze ve Velké operetě,[12] vládla několika cizími jazyky[2] a jezdila (jako jedna z mála žen za první republiky) na motorce.[2] Po Mnichovu byla rodina Bernsteinových nucena přesídlit z Jihlavy do Telče, ale pak následovala deportace (transport) do terezínského ghetta.[12]
Smějte se s námi
V Terezíně napsal Felix Porges (jako spoluautor ještě s Vítězslavem Horpatzskym, Pavlem Weisskopfem a Pavlem Stránským)[7] kabaret s názvem „Smějte se s námi“,[6] opatřil jej vlastní hudbou, dílo též režíroval (a hrál v něm) a titulní roli svěřil právě Elly Bernsteinové.[12] Toto židovské satirické kabaretní představení (pro jedenáct herců) se v terezínském ghettu hrálo na jaře a v létě roku 1944 a jeho tématem bylo setkání dvou přátel po skončení druhé světové války v Praze na Václavském náměstí.[12] Jeden z nich prošel terezínským ghettem, zatímco ten druhý nikoliv a ptal se toho prvního, jaké to tam bylo.[12] Ten z Terezína ironicky líčil, že tam byla „skvělá rekreace“.[12] Dialogy na předscénách byly vedeny po vzoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha a zaměřovaly se na zlořády terezínského života.[12] V kabaretu účinkoval také pozdější operní pěvec, libretista a režisér Karel Berman.[6] Kabaret pomohl jeho tvůrcům a interpretům částečně oddálit jejich deportaci do vyhlazovacích táborů a divákům pak dodával zdání určité „normálnosti“ života v ghettu stejně tak i sílu přežít a dočkat se blížícího se konce druhé světové války.[3]
Po druhé světové válce
Rodiče Felixe a Elly Porgesových [p 3] se konce druhé světové války nedočkali a jejich životy skončily v nacistických koncentračních táborech.[2] Po návratu z terezínského ghetta (po čtyřměsíční karanténě, protože v ghettu na konci 2. sv. války propukla epidemie tyfu[2]) se manželé Porgesovi zřekli židovství a přejmenovali se na Prokešovi.[12] Měli tři syny: nejstaršího Miroslava Prokeše;[p 4] nejmladšího Zdeňka Prokeše [p 5] a prostředního Jana Prokeše.[12][p 6]
Remove ads
Připomínky
- Tým badatelů Minnesotské univerzity (vedených Lisou Peschelovou) se podrobně zabýval (krom jiného) i osvětovou činností Felixe Porgese v terezínském ghettu. Výsledky jejich historických nálezů byly publikovány v knize Divadelní texty z terezínského ghetta 1941–1945 (viz níže).[3]
- Na křižovatce pražských ulic Sokolovská a Ke Štvanici (na pražské Florenci, před stanicí metra Florenc)[13] byl dne 6. září 2019 vložen do dlažby kámen zmizelých (Stoplersteine) připomínající JUDr. Felixe J. Porgese.[6] Na kameni je nápis: Zde bydlel / Dr. Felix J. Porges / Narozen 1913 / Deportován 1941 do Terezína / Autor kabaretu „Smějte se s námi“. / Ovobozen[8][10] Kámen doplnil dva další kameny zmizelých, jež připomínají jeho rodiče – Olgu Porgesovou Straussovou[p 2] a Mořice Porgese.[13][10][p 1]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads