Ferdiš Duša

Ferdiš Duša (13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí^[1] – 1. prosince 1958 Frýdlant nad Ostravicí) byl český grafik, malíř, ilustrátor a keramik.

Ferdiš Duša
Narození	13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. prosince 1958 (ve věku 70 let) Frýdlant nad Ostravicí Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov Frýdlant nad Ostravicí
Povolání	grafický designér, malíř, grafik, keramik, ilustrátor a exlibrista
Podpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Za první světové války prošel ruskou frontu, Srbsko, Itálii, Polsko, Ukrajinu, Rusko, Rumunsko, Karpaty, Kras. V uměleckém oboru se mu nedostalo žádného formálního vzdělání (abART uvádí Maxe Slevogta s otazníkem). V Německu studoval techniku výroby keramiky^[2] a začínal jako malíř porcelánu. Rád cestoval a při svých cestách navštívil mj. Itálii, Německo, Slovensko, Švýcarsko a Ukrajinu. V roce 1910 začal pracovat v keramické manufaktuře bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm, později založil rožnovskou keramickou manufakturu a do roku 1924 také keramické dílny v Kunčicích pod Ondřejníkem a ve Frýdlantu. Od tohoto roku se věnoval pouze grafice a malířství.

Byl členem Obce umělecké tvorby na Moravě Koliba (1919) a Skupiny výtvarných umělců v Brně (1922–1926). Roku 1927 se přestěhoval do Prahy, kde se stal členem výtvarného spolku Hollar. S ním také několikrát vystavoval. V roce 1955 se vrátil do Frýdlantu nad Ostravicí. Obýval dům č. p. 359 na Hukvaldské ulici, kde měl také svoji keramickou dílnu a později ateliér. V roce 1959 zde byl otevřen jeho památník, který byl zrušen v roce 2006. Stálá expozice F. Duši je od roku 2008 otevřená v kulturním domě v centru města.^[3]

Dílo

Duša je nejvíce ceněn pro své grafiky a ilustrace, věnované Ostravsku a Slovensku. Největší soubor jeho grafických listů, kreseb, olejomaleb a maleb na skle vlastní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Tvořil technikou dřevorytu, leptu, měkkého krytu (vernis mou), litografie. První soubor dřevorytů Dík poutníka (1916-1917) byl inspirován Karpaty. Další cykly dřevorytů se sociální tematikou vydával do roku 1923: Slovenské obrázky (1920), Chudí a ponížení (1920), Těšínsko (1920), Smutná země (1921), Peklo práce (1922), Život člověka (1923). Následovaly Hříčky (1928), Ban Strachinič (1931), Dolu Váhom I (1933). Během pobytu v Praze vydal dřevoryty Pražské mosty a Vltava (1932). Tvořil také plakáty a novoročenky.

Ilustroval mj. díla Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka. Časté jsou u něj sociální náměty, u kterých čerpal inspiraci z 20. a 30. let 20. století. Kromě toho rád fotografoval a psal básně.

Zastoupení ve sbírkách

• Národní galerie v Praze
• Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
• Moravská galerie v Brně
• Slovenská národná galéria, Bratislava
• Galerie výtvarného umění v Ostravě
• Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
• Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
• Galerie výtvarného umění v Hodoníně
• Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Galerie umění Karlovy Vary
• Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• Moravské muzeum, Brno
• Muzeum města Brna
• Národní muzeum, Praha
• Památník národního písemnictví

Citát

„	Do vinárny u Paukertů chodíval i malíř Ferdiš Duša...Byl z Beskyd a měl na své tváři něco pěkného z těch krásných hor. Všichni jsme ho měli rádi. Nebyl veliký ani moderní malíř. O malířství jsme s ním však nikdy nemluvili. Maloval své krajiny smutným štětcem, ale raději ryl dřevoryt. V tom se vyznal dobře. Vzpomínám si, že Petr Bezruč byl s jeho dřevoryty k Slezským písním spokojen. Říkal o nich, že jsou pravé.	“
—  Jaroslav Seifert[4]