Ferdinand III. Kastilský zvaný Svatý (30. července nebo 5. srpna 1199? – 30. května 1252 Sevilla) byl králem Kastilie od roku 1217 a Leónu od roku 1230. Roku 1231 obě království trvale sjednotil, a pomohl tak položit základ Kastilské koruně a následně i dnešního Španělska. Úspěšně pokračoval v reconquistě, znovudobývání území obsazených Maury, a podařilo se mu získat velká území na jihu Pyrenejského poloostrova. Stejně jako oba rodiče pocházel z burgundsko-ivrejské dynastie.
Stručná fakta Král Kastilie a Toleda, Období ...
| Ferdinand III. Kastilský |
|---|
 |
|
| Král Kastilie a Toleda |
|---|
| Období | 31. srpna 1217–30. května 1252 |
|---|
| Předchůdce | Berenguela |
|---|
| Nástupce | Alfons X. |
|---|
| Král Leónu a Galicie |
|---|
| Období | 24. září 1230–30. května 1252 |
|---|
| Předchůdce | Alfons IX. |
|---|
| Nástupce | Alfons X. |
|---|
|
|
|
| Narození | 30. července nebo 5. srpna 1199?
Zamora |
|---|
| Úmrtí | 30. května 1252 (52 let)
Sevilla |
|---|
| Pohřben | Katedrála v Seville |
|---|
| Manželky | Alžběta Štaufská
Johana z Ponthieu |
|---|
| Potomci | Alfons X.
Fridrich
Ferdinand
Eleonora
Berengaria
Jindřich
Filip
Sancho
Manuel
Marie
Ferdinand
Eleonora
Ludvík
Šimon
Jan |
|---|
| Dynastie | Burgundsko-Ivrejská dynastie |
|---|
| Otec | Alfons IX. Leónský |
|---|
| Matka | Berenguela Kastilská |
|---|
| Příbuzní | Alfons z Moliny, Dulce de León, Sancha de León, Berenguela Leónská, Urraca Alfonso de León, Constanza de León, Ferdinand of León, Leonor de León a Martín Alfonso of Leon (sourozenci)
Beatrix Kastilská[1], Ferdinand de la Cerda, Sancho IV. Kastilský, Peter of Castile, Lord of Ledesma[2], John of Castile, Lord of Valencia de Campos[2], Violant of Castile[2], James of Castile, Lord of Cameros[2], Beatrix Kastilská, Alfonso Fernández el Niño[2], Eleanor of Castile[2], Constanza de Castilla[2], Martin Alfonso de Castilla[2], Urraca Alfonso de Castilla[2][3], Isabel de Castilla[2] a Berengarie Kastilská[2] (vnoučata) |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Během Ferdinandovy vlády vzrostla politická moc měst, která se začala zúčastňovat dvorských sněmů, král podporoval rozvoj univerzity v Salamance. Zemřel roku 1252 a na jeho náhrobku v sevillské katedrále byly nápisy v kastilštině, latině, hebrejštině a arabštině.[4] Roku 1671 byl prohlášen za svatého a ve Španělsku jej uctívají pod jménem Fernando el Santo nebo San Fernando.
.jpg)