Ferdinand Marjanko
český novinář, básník a překladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ferdinand Marjanko (31. května 1845 Kosmonosy[1] – 13. května 1903 Praha[2]) byl český novinář, básník a překladatel. Působil jako redaktor několika časopisů (nejprve Krakonoš v Jičíně, poté Brousek v Praze, v letech 1875–90 pak Svornost ve Slaném). Roku 1890 se stal tajemníkem Ústřední společnosti hospodářské pro království české, pro kterou organizoval výroční svatojánské výstavy a redigoval České listy hospodářské. V mládí byl rovněž literárně činný – psal básně a povídky, překládal z ruštiny a starořečtiny.
Remove ads
Život
Mládí
Narodil se 13. května 1845 v Kosmonosech, kde jeho otec Vincenc Marjanko sloužil u hraběte Mirbacha.[p 1] Vystudoval nižší gymnázium v Mladé Boleslavi a vyšší gymnázium v Praze; kvůli nedostatku peněz musel bydlet v Emauzském klášteře. Po maturitě se zapsal na filosofickou fakultu, z finančních důvodů ale musel předčasně odejít. Místo toho se zaměřil na teologii a strávil tři roky na semináři v Hradci Králové.[3]
Pobyt v Jičíně a Slaném
Ferdinand Marjanko v roce 1873 založil v Jičíně časopis Krakonoš. O rok později se stal redaktorem pražského listu Brousek (vydával Jan Stanislav Skrejšovský), odkud roku 1875 přestoupil do časopisu Svornost ve Slaném. Působil zde patnáct let.[3] Zapojil se zde do politických bojů, v nichž byl jeho hlavním protivníkem slánský časopis Svobodný občan.[4] Během pobytu ve Slaném se rovněž oženil s Annou Neureuterovou.[3]
Redaktor Národní politiky
Roku 1890 odjel do Prahy, kde nejprve vstoupil do redakce Národní politiky, ale zanedlouho přijal místo tajemníka v Ústřední hospodářské společnosti pro království české. Funkci zastával velmi pečlivě a svědomitě. Mimo jiné redigoval České listy hospodářské a s úspěchem pořádal výroční svatojánské výstavy.[4]
Byl rovněž dlouholetým členem Spolku českých žurnalistů, v němž zastával funkci revizora.[3]
Smrt
11. května 1903 dopoledne, během organizace výstavy v Královské oboře, ho náhle postihla prudká bolest na prsou a na následky „překrvácení plic“ (zřejmě infarkt myokardu) zemřel o dva dny později[2]. Pohřeb byl vypraven v pátek 15. května z jeho bytu v tehdejší Táborské ulici č. 7 v hořejším Novém Městě[3] (čp. 1877,[5] dnes Legerova ulice)[6] na nádraží Františka Josefa, odkud byly jeho ostatky převezeny do Slaného a tam uloženy do rodinné hrobky.[3]
Rodinný život
Ferdinand Marjanko byl ženat s Annou Neureutterovou (1851–??).[7]
Remove ads
Dílo
V mládí psal básně, například: Noční pán, Zlé oči in: Světozor (26. duben 1872);[8] (přispěl např. do almanachu Anemonky pod pseudonymem Ferdinand Marenko)[9] a povídky.[3]
Rovněž překládal z francouzštiny, ruštiny a polštiny, např. Anakreónovy básně (Písně anakreontické, 1880),[3] povídku Honba na tigra (z ruštiny od A. Jak. Maksimova, cca 1888)[10] a veselohru Souboj, aneb Žena dvou mužů (v Divadelním ochotníku z r. 1870)[11]
Remove ads
Zajímavost
Při pobytu ve Slaném byl zvolen členem výboru místního Klubu velocipedistů „Slaný“ a revizorem jeho účtů.[12]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads