Fjodor I.

Fjodor I. Ivanovič, zvaný „Blažený“ (31. května 1557 Moskva – 17. ledna 1598 Moskva), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584–1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců. Skutečnou moc ve státě však držel Boris Godunov, bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.

Fjodor I.
Ruský car
Parsuna cara Fjodora I.
Doba vlády	1584–1598
Úplné jméno	Fjodor I. Ivanovič
Narození	31. května 1557 Moskva
Úmrtí	17. ledna 1598 (ve věku 40 let) Moskva
Pohřben	Archandělský chrám, Moskevský Kreml
Předchůdce	Ivan IV.
Nástupce	Boris Godunov
Manželka	Irina Godunovová
Potomci	Feodosije Fjodorovna
Dynastie	Rurikovci
Otec	Ivan IV.
Matka	Anastasie Romanovna
Příbuzní	Anna Ivanovna Ruská, Ivan Ivanovič Ruský, Dimitrij Ivanovič Ugličský a Dmitrij Ivanovič Ruský (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného „Hrozný“, a jeho první ženy Anastasie Romanovny.

Život

Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna Ivana, následníka trůnu. Tím dnem – 19. listopadu 1582 – se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce (8. března 1584) jako dvacetiletý mladík, který – podle slov samotného Ivana Hrozného byl „asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování“. Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.

Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu (* 1594), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci Ivana I. Kality).

Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova, od roku 1587 fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem – to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.

Významné události za panování Fjodora Ivanoviče

• 1584: Donští kozáci odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost
• 1586: ruský zbrojíř Andrej Čochov odlil dělo Car-puška
• 1589: ustavení patriarchátu v Rusku; prvním patriarchou se stal Jov, spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
• 1590–1593: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města Jam, Ivangorod, Koporje, Korela (Priozersk)

Vztah k dynastii Romanovců

Zakladatel dynastie Romanovců, Michail Fjodorovič, byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.

Vývod z předků

Literatura

• PICKOVÁ, Dana. Velké ruské dějiny. I, Od Rusi k moskevskému carství. Praha: Nakladatelství Epocha, 2023.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фёдор I Иоаннович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fjodor I. Ruský na Wikimedia Commons

Portály: Lidé | Politika | Rusko