Formule E 2014/2015
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sezóna 2014/15 závodů Formule E (oficiálním názvem 2014–15 FIA Formula E season) byla historicky první sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.
1. sezóna mistrovství světa vozů Formule E (2014/2015) | |
---|---|
![]() Mistr světa Nelson Piquet Jr. | |
Obecné informace | |
Počet závodů | 11 |
Počet pilotů | 35 |
Počet týmů | 10 |
Pohár jezdců | |
První | Nelson Piquet Jr. (China Racing) |
Druhý | Sébastien Buemi (Renault e.Dams) |
Třetí | Lucas di Grassi (Audi Sport ABT Schaeffler) |
Pohár týmů | |
První | Renault e.Dams |
Formule E | |
![]() |
Sezóna se skládala ze 11 závodů od 13. září 2014 do 28. června 2015, účastnilo se jí 10 týmů a 35 jezdců.[1]
Vítězem mezi jezdci se stal až v posledním závodě Brazilec Nelson Piquet Jr. se 144 body, který za sebou nechal o jediný bod Švýcara Sébastiena Buemiho a o dalších 10 bodů krajana Lucase di Grassiho. Mezi týmy získal s pohodlným náskokem historicky první titul tým e.dams-Renault.
Monopost

Pro start nového šampionátu obdržely všechny týmy stejný monopost Spark-Renault SRT 01E. Vyrobila jej firma Spark Racing Technology dle návrhů designerů firmy Dallara. Elektrický motor dodal McLaren ze svého supersportu McLaren P1, bateriový systém vyvinuli v Williams Grand Prix Engineering a pětistupňovou převodovku ve firmě Hewland. Dodavatelem pneumatik byl Michelin.[2][3][4] Pro sezónu 2014/15 si FIA objednala 42 elektrických vozů.[5]
Týmy a jezdci
Tým | No. | Jezdci | Podniky | Testovací jezdci |
---|---|---|---|---|
![]() |
2 | ![]() |
Vše | |
3 | ![]() |
1–9 | ||
![]() |
10–11 | |||
![]() |
5 | ![]() |
Vše | |
21 | ![]() |
Vše | ||
![]() |
6 | ![]() |
1–4 | |
![]() |
5–11 | |||
7 | ![]() |
Vše | ||
![]() |
8 | ![]() |
Vše | |
9 | ![]() |
Vše | ||
![]() |
10 | ![]() |
Vše | |
18 | ||||
![]() |
1–4 | |||
![]() |
5–9 | |||
![]() |
10–11 | |||
![]() |
11 | ![]() |
Vše | |
66 | ![]() |
Vše | ||
![]() |
23 | ![]() |
Vše | |
30 | ![]() |
Vše | ||
![]() |
27 | ![]() |
1–2 | ![]() |
![]() |
3–11 | |||
28 | ![]() |
1 | ||
![]() |
2–3 | |||
![]() |
4 | |||
![]() |
5–8 | |||
![]() |
9 | |||
![]() |
10–11 | |||
![]() |
55 | ![]() |
1 | ![]() |
![]() |
2–9 | |||
![]() |
10–11 | |||
77 | ![]() |
1–2 | ||
![]() |
3–11 | |||
![]() |
88 | ![]() |
1–2 | ![]() |
![]() |
3, 9 | |||
![]() |
5–8 | |||
![]() |
10–11 | |||
99 | ![]() |
Vše |
Průběh sezóny
Už první závod přinesl velké drama, když v poslední zatáčce posledního kola havaroval Nicolas Prost s Nickem Heidfeldem. Tento incident se stal ikonou první sezóny a i díky němu si pro historicky první výhru ve Formuli E dojel Brazilec Lucas di Grassi, hájící barvy týmu Audi Sport ABT. Ten si držel vedení v šampionátu jezdců až do Berlínské ePrix. Tam sice vyhrál, ale po závodě komisaři zjistili, že používal modifikované přední křídlo, tudíž byl diskvalifikován a celkové vedení převzal jeho krajan Nelson Piquet Jr. Další dva závody byly v režii trojice Piquet, Di Grassi a Buemi.
Poslední jmenovaný se titulu přiblížil nejvíc, když vyhrál první ze dvou závodů v Londýně a kvalifikoval se do posledního závodu na 6. místo. Jeho brazilští protivníci se kvůli zhoršujícím se podmínkám na trati nevešli ani do první desítky. Závod Švýcar kontroloval a i chvilku po pit stopech to vypadalo, že nakonec potřebnou pozici k titulu udrží. Jenže ještě totéž kolo udělal hodiny a předjel ho Burno Senna. Piquetovi se povedlo prokousat pořadím na osmou pozici. Ta mu zajišťovala titul, pokud by Buemi nepředjel pátého Sennu a málem se tak i nakonec v posledním kole závodu stalo, Senna však svoji pozici ubránil, a tak se stal Nelson Piquet Jr. prvním vítězem šampionátu Formule E.
Kalendář závodů

Sezóna obsahovala 11 závodů mezi zářím 2014 a červnem 2015. Původní kalendář, schválený v prosinci 2013, měl jen 10 závodů.[6] V dubnu 2014 vypadl závod v Rio de Janeiro, který již dříve nahradil závod v Hongkongu, a odsunul závody v Los Angeles na 4. dubna.[7] Dne 22. května 2014 se rozhodli zastupitelé Los Angeles, že závod uspořádají na 40 kilometrů vzdáleném modifikovaném okruhu v Long Beach.[8] Na původně plánovaných 10 závodů se kalendář opět rozrostl dne 3. února 2015, kdy byl oznámen závod v Moskvě s termínem 6. června.[9] 19. února 2015 byla pak ohlášena poslední změna, a to přidání jednoho závodu navíc v Londýně.[10]
Závod | ePrix | Země | Trať | Datum |
---|---|---|---|---|
1 | EPrix Pekingu | ![]() |
Beijing Olympic Green Circuit | 13. září 2014 |
2 | EPrix Putrajayi | ![]() |
Putrajaya Street Circuit | 22. listopadu 2014 |
3 | ePrix Punta del Este | ![]() |
Punta del Este Street Circuit | 13. prosince 2014 |
4 | ePrix Buenos Aires | ![]() |
Puerto Madero Street Circuit | 10. ledna 2015 |
5 | ePrix Miami | ![]() |
Biscayne Bay | 14. března 2015 |
6 | ePrix Long Beach | ![]() |
Long Beach Street Circuit | 4. dubna 2015 |
7 | ePrix Monaka | ![]() |
Circuit de Monaco | 9. května 2015 |
8 | ePrix Berlína | ![]() |
Tempelhof Airport Street Circuit | 23. května 2015 |
9 | ePrix Moskvy | ![]() |
Moscow Street Circuit | 30. května 2015 |
10 | ePrix Londýna závod 1 | ![]() |
Battersea Park Circuit | 27. června 2015 |
11 | ePrix Londýna závod 2 | 28. června 2015 |
Výsledky
ePrix
Závod | ePrix | Pole position | Nejrychlejší kolo | Vítězný jezdec | Vítězný tým | Výsledky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
2 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
3 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
4 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
5 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
6 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
7 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
8 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
9 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
10 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Výsledky |
11 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
- Poznámky
- Nicolas Prost zajel nejrychlejší kolo v kvalifikaci a získal tak 3 body do pořadí jezdců, ale protože byl v předchozím závodě penalizován posunem o 10 míst na startovním roštu vzad za způsobení kolize s Nickem Heidfeldem, startoval až z 11. místa a na pole position stál Oriol Servià, druhý v kvalifikaci.[11] [12]
- Sébastien Buemi zajel nejrychlejší čas, ale všechny jeho výsledky byly anulovány kvůli překročení povoleného výkonu.
Pořadí jezdců
Body se udělují dle uvedeného schématu prvním 10 jezdcům v každém závodě, dále jezdci na pole position a jezdci, který zajede nejrychlejší kolo závodu.
Pořadí v cíli | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | Pole position | Nejrychlejší kolo |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Body | 25 | 18 | 15 | 12 | 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 1 | 3 | 2 |
|
F – FanBoost |
Pořadí týmů
|
F – FanBoost |
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.