Forth (řeka)

Forth (anglicky River Forth) je řeka ve středním Skotsku. Je dlouhá 47 km a vlévá se na východě země do Severního moře. Její povodí zahrnuje převážnou část skotského hrabství Stirlingshire (dnes správní oblast Stirling).^[1] Horní část řeky nad Stirlingem se ve skotské gaelštině nazývá Abhainn Dubh neboli Černá řeka. Dolní část, pod přílivovou zónou,^[2] se od místa, kde ji kříží dálnice M9, nazývá Uisge For.

Forth
Meandr řeky Forth u města Stirling
Základní informace
Délka toku	47 km
Světadíl	Evropa
Pramen
soutok říček Duchray a Avondhu, oblast Trossachs ve správní oblasti Stirling 33 m n. m.
Ústí
Firth of Forth 56°3′53,28″ s. š., 3°43′41,16″ z. d. 0 m n. m.
Protéká
Spojené království Spojené království (Skotsko Skotsko)
Úmoří, povodí
Severní moře, Firth of Forth
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Tok řeky Forth

Forth pramení v hornaté oblasti Trossachs 30 km západně od města Stirlingu. Vodu z východních svahů hory Ben Lomond odvádí říčka Duchray (Duchray Water), která se spojuje s říčkou Avondhu (Avondhu River) přitékající od jezera Ard (Loch Ard). Soutokem těchto dvou toků vzniká řeka Forth,^[3] jež odtud teče na východ k vesnici Aberfoyle, pod níž se asi po 5 km spojuje s říčkou Kelty (Kelty Water). Poté přitéká do Stirlingské náplavové roviny (Carse of Stirling) s rašeliništěm Flanders Moss.

Západně od dálnice M9 do ní vtéká řeka Teith (River Teith), která odvádí vodu z jezer Venachar (Loch Venachar), Lubnaig (Loch Lubnaig)], Katrine a Voil (Loch Voil). Dalším přítokem je říčka Allan (Allan Water). Odtud Forth meandruje až do starého stirlingského přístavu. Ve Stirlingu se rozšiřuje a stává se přílivovou řekou.^[4] Zde je také poslední (sezónní) brod této řeky.

Od Stirlingu teče Forth dál na východ a od jihu přibírá říčku Bannock Burn, načež nejprve míjí městečko Fallin a poté dvě města ve správní oblasti Clackmannanshire, nejprve Cambus, u něhož se stéká s řekou Devon (River Devon), a vzápětí též město Alloa. Poté, co dosáhne městečka Airth, které leží na jejím jižním břehu, a Kincardine na severním břehu, se Forth začíná rozšiřovat a stává se z ní stejnojmenný záliv, Firth of Forth.

Osídlení na řece

Na březích řeky Forth se nachází celá řada sídelních útvarů, jako například města Stirling, Cambus a Alloa, městečka Fallin ve správní oblasti Stirling, Airth ve správní oblasti Falkirk a Kincardine-on-Forth ve správní oblasti Fife a vesnice Aberfoyle, Gargunnock a Throsk ve správní oblasti Stirling a Dunmore ve správní oblasti Falkirk. Poté se její vody stávají brakickými a obvykle se již považují za součást Forthského zálivu (Firth of Forth).

Mosty

Železniční most Forth Bridge nedaleko Edinburghu

Na svém horním toku nad Stirlingem je řeka Forth poměrně rovná a lze ji překonat na řadě míst. Před provedením moderních odvodňovacích prací bylo její překročení mnohem obtížnější, jelikož terén poblíž břehů býval často zrádně bažinatý. Nicméně po soutoku s řekami Teith a Allan začíná být Forth natolik široká, že je k jejímu překonání třeba pevných mostů. Ve Stirlingu stával most přes řeku přinejmenším od 13. století. Až do roku 1936, kdy byl u městečka Kincardine-on-Forth postaven Kincardinský most, to byl nejvýchodnější přechod přes řeku Forth. V roce 2009 byl dán do provozu Clackmannanshireský most postavený hned nad Kincardinským mostem. Město Alloa na severním pobřeží a vesnici Throsk na jižním pobřeží spojoval dříve otáčivý železniční most Alloa Swing Bridge. Do provozu byl dán v roce 1885 a roku 1970 byl uzavřen a z převážné části stržen. Dnes ho připomínají jen kamenné pilíře s kovovými nosníky.

Mnohem dál po proudu překonávají řeku další dva mosty, proslulý železniční most Forth Bridge uvedený do provozu v roce 1890, který spojuje městečko North Queensferry ve správní oblasti Fife s městem South Queensferry, jež patří do správní oblasti hlavního města Edinburghu, a silniční Forth Road Bridge otevřený roku 1964. Na západ od tohoto mostu se nachází další silniční most nazvaný Queensferry Crossing, jehož stavba začala v roce 2011 a k uvedení do provozu došlo 4. září 2017.^[5]

Ostrovy

V meandrující části dolního toku pod Stirlingem se nacházejí dva ostrovy (známé jako „inches“). Jsou to Tullibody Inch nedaleko města Cambusu a Alloa Inch u města Alloy. Jedná se o nevelké a neobydlené ostrovy.