Fosfatidylinositol-4-fosfát

Fosfatidylinositol-4-fosfát (PI4P) je fosfoinositid odvozený od fosfatidylinositolu, s fosfátovou skupinou na čtvrté pozici inositolového kruhu. Jedná se o minoritní, ale funkčně významnou složku buněčných membrán živočichů i rostlin.^[1] V živočišných buňkách se hromadí zejména v membráně Golgiho aparátu, u rostlin se v největší míře vyskytuje v plazmatické membráně,^[1] u kvasinek se nachází v obou zmíněných membránách.^[2]

Fosfatidylinositol-4-fosfát
Chemická struktura fosfatidylinositol-4-fosfátu
Obecné
Systematický název	1,2-Diacyl-sn-glycero-3-fosfo-(1-D-myo-inositol-4-fosfát)
Sumární vzorec	C₁₁H₂₀O₁₆P₂
Vlastnosti
Molární hmotnost	470,022 658 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biosyntéza

PI4P vzniká v buňkách zejména aktivitou fosfatidylinositol-4-kináz (PI4 kináz) z fosfatidylinositolu, případně přeměnou z difosfatidylinositidů (například činností PTEN fosfatázy z PI(3,4)P₂ nebo různých PI5 fosfatáz z PI(4,5)P₂).^[2]

Výskyt v buňce

Hlavním buněčným poolem PI4P je v živočišných (např. lidských) buňkách Golgiho aparát. PI4P je zde nezbytný pro správný transport váčků z a do Golgiho aparátu a zejména pro tvorbu sekretorických váčků směřujících na plazmatickou membránu.^[2]

Kromě toho se však PI4P vytváří za určitých okolností v celé řadě jiných organel. Na endozómech se PI4P lokálně hromadí ve chvíli, kdy má dojít k tubulaci recyklačních váčků na kontaktních místech mezi těmito endozómy a endoplazmatickým retikulem.^[3] Také jistá populace lysozómů hromadí PI4P, zejména pokud buňky hladoví a lysozómy tak musí zvýšit svou proteolytickou aktivitu, aby za těchto okolností buňce poskytly dostatek živin.^[4] V neposlední řadě se PI4P hromadí na zrajících autofagozómech a jeho přítomnost je signálem pro splynutí těchto váčků s lysozómy.^[5]