Franciszek Dąbrowski

Franciszek Dąbrowski (17. dubna 1904 Budapešť, Rakousko-Uhersko – 24. dubna 1962 Krakov, Polsko) byl polský voják^[1]. Na počátku druhé světové války působil v hodnosti důstojníka polského námořnictva ve funkci zástupce velitele Henryka Sucharskiho na pevnosti na poloostrově Westerplatte severně od Gdaňsku. Polská posádka zde od 1. do 7. září bojovala s několikanásobnou německou přesilou. Přesto dokázala odolávat sedm dní, po nichž kapitulovala. Následně byl Dąbrowski vězněn v několika německých zajateckých táborech.

Franciszek Dąbrowski
Franciszek Dąbrowski ve třicátých letech 20. století
Narození	17. dubna 1904 Budapešť
Úmrtí	24. dubna 1962 (ve věku 58 let) Krakov
Místo pohřbení	Rakowický hřbitov
Povolání	důstojník
Ocenění	Grunwaldský odznak Pamětní medaile za válku 1918-1921 stříbrný kříž řádu Virtuti Militari medaile Desetiletí znovuzískané nezávislosti medaile Vítězství a svobody 1945 … více na Wikidatech
Politická strana	Polská sjednocená dělnická strana
Rod	Dąbrowští
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O svých zkušenostech z bitvy na Westerplatte napsal dvě knihy, a sice Dziennik Bojowy załogi Westerplatte (1945) a Wspomnienia z Obrony Westerplatte (1957). Je nositelem páté třídy Řádu Virtuti Militari, dále Zlatého kříže za zásluhy a Medaile za Odru, Nisu, Pobaltí.