František Antonín Raab

František Antonín Raab, německy Franz Anton Raab, (21. prosince 1722 Sv. Linhart, Korutany – 20. dubna 1783 Vídeň) byl rakouský národohospodář, autor poddanské a pozemkové reformy v českých zemích známé jako raabizace.

František Antonín Raab
Narození	21. prosince 1722 Bad Sankt Leonhard im Lavanttal
Úmrtí	20. dubna 1783 (ve věku 60 let) Vídeň
Povolání	ekonom
Děti	Éléonore de Raab
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Kariérní vzestup

Vystudoval práva ve Štýrském Hradci, věnoval se advokacii, 1750 vstoupil do státních služeb. Na přímluvu jej královna jmenovala intendančním radou v Terstu, jeho úkolem bylo podporovat rozvoj zvláštního ekonomického provozu v přístavu (dnes bychom řekli bezcelní zóny). Za věrné služby byl roku 1755 povýšen do dědičného rytířského stavu, dále se psal přídomkem z Ravenheimu.

Národohospodář

V roce 1773 byl jmenován dvorním radou u vídeňské obchodní komory. Jeho úkolem bylo dosáhnout povznesení zemědělské i průmyslové výroby stále poznamenané válkou o dědictví rakouské. Zaváděl chov včel, bourců, ovcí (továrna na zpracování vlny v Terezíně), pěstování barvířských rostlin. Zasazoval se o obdělávání ladem ležící půdy a zefektivnění hospodaření.

Raabizace

Podrobnější informace naleznete v článku Raabizace.

Na základě dosavadních úspěchů byl jmenován tajným státním referendářem a ředitelem komorních statků v Čechách. Na dvou zkonfiskovaných jezuitských statcích v Čechách si vyzkoušel nahrazení roboty (poddaní museli určitý čas pracovat na statcích vrchnosti) pronajmutím půdy poddaným, kteří pak odváděli vrchnosti jen peníze místo práce. Tento robotní výkup – raabizaci – popsal ve spisu^[1] a byl pak aplikován v několika zemích Habsburské monarchie.

Zemřel ale dříve, než mohly být reformy dokončeny. Po smrti Marie Terezie využila církev a velkostatkáři svého vlivu a dosáhli toho, že Josef II. pro ně nevýhodnou raabizaci roku 1790 zastavil.