František Jakub Jindřich Kreibich

František Jakub Jindřich Kreibich (německy Franz Xaver Heinrich Jakob Kreibich; 26. července 1759, Kamenický Šenov^[1] – 17. prosince 1833, Litoměřice^[2]) byl katolický kněz, čestný kanovník litoměřické kapituly, čestný člen Královského muzea českého a kartograf. Věnoval se také meteorologii, astronomii a topografii.

Jeho Milost František Jakub Jindřich Kreibich
čestný kanovník litoměřické kapituly čestný člen českého Muzea
František Jakub Jindřich Kreibich
Církev	římskokatolická
Diecéze	litoměřická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	9. července 1786
Osobní údaje
Datum narození	26. července 1759 nebo 25. července 1759
Místo narození	Kamenický Šenov, České království České království
Datum úmrtí	17. prosince 1833 (ve věku 74 let)
Místo úmrtí	Litoměřice, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtí	oboustranný zápal plic
Místo pohřbení	Městský hřbitov, Litoměřice
Povolání	římskokatolický duchovní
Známý díky	kartograf, meteorolog, astronom a topograf
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Jeho předkové byli německy mluvící skláři a v Kamenickém Šenově žili již v 17. století, otec obchodoval s plátnem. Na vychování byl poslán k příbuzným do Hoštky, kde také chodil do školy. Další vzdělání se mu dostalo na jezuitském gymnáziu v Chomutově,^[3] filosofii a teologii poté studoval v Praze. Roku 1780 složil veřejné zkoušky z matematiky a fyziky.

Rozhodl se pro duchovní dráhu a vstoupil do pražského generálního semináře a nakonec prožil ještě rok semináře v Litoměřicích, kde byl 9. července 1786 vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem a roku 1795 farářem v Žitenicích, kde působil až do roku 1829, kdy se odebral na odpočinek do Litoměřic (bydlel zde v Michalské ulici čp. 38/6), kde dokončil v roce 1833 "Mapu nejsevernější části království českého".

Zde také 17. prosince 1833 po oboustranném zápalu plic zemřel. Pohřben byl 20. prosince 1833 v katolické části litoměřického hřbitova.

Kartografická činnost

Již na studiích obrátil se Kreibich se zvláštní zálibou k zeměpisu a astronomii. Roku 1790 vydal první své kartografické dílo: mapu franckého kraje, potom se však věnoval výhradně české kartografii. Jedním z jeho prvních významných činů bylo vytvoření podrobné mapy litoměřické diecéze, kterou na žádost tehdejšího biskupa Kindermanna dokončil v roce 1794. Již při této kartografické práci se spřátelil s kartografem Aloisem Davidem (1757-1836), který v Čechách zaváděl metody astronomického a geodetického měření souřadnic sídel. Na základě jeho výpočtů, které byly dokončeny v roce 1805, Kreibich navrhl novou podrobnou mapu Čech (v měřítku 1 : 246 500), vydanou potom několikrát v letech 1807-1820 (poprvé vyšla v Norimberku roku 1807, v Praze u Marka Berry až roku 1818). Významným počinem byla také jeho "Poštovní mapa Čech" vytištěna v roce 1819. Poslední mapy litoměřického a mladoboleslavského kraje vyšly až po jeho smrti v roce 1834. Znovu je pak vytiskl roku 1838 litoměřický vydavatel Karl Wilhelm Medau, vydané pod názvem "Nejnovější a nejúplnější atlas království českého". Mimo to uveřejnil Kreibich v časopise "Hyllos" seznam všech míst v Českém království a pomáhal při vydávání Sommrovy topografie. V Žitenicích, souběžně s kartografickými pracemi, zahájil také hned od počátku svého působení meteorologická měření. Od roku 1787 zde měřil teploty, tlak vzduchu a prováděl jiná pozorování (tzv. Žitenicko-litoměřická řada, druhá nejstarší v Čechách po Praze – Klementinu).

Společenské ohodnocení

Jeho rozsáhlé aktivity došly všeobecného ocenění a Kreibich postupoval jak v církevních, tak i ve vědeckých hodnostech. V roce 1795 dosáhl doktorátu filozofie, roku 1820 byl jmenován korespondujícím členem Vlastenecko-hospodářské společnosti a v roce 1827 čestným členem Společnosti vlasteneckého muzea v Praze. Za svoji horlivou činnost byl jmenován čestným kanovníkem litoměřické kapituly v roce 1807, a roku 1817 byl jmenován děkanem.

Životní odkaz

Kreibichova rozsáhlá knihovna byla po jeho smrti prodána v dražbě. Jeho kartografická pozůstalost však přešla do majetku Společnosti vlasteneckého muzea a v archivu Národního muzea v Praze, a je zachována dodnes. Řada jeho map je uložena také ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.^[4] František Kreibich se věnoval meteorologii, astronomii a topografii, ale nejvýznamnější dílo zanechal v kartografii, jež znamenalo prvopočátek české soudobé domácí kartografie. V upomínku na tuto vynikající osobnost byla 12.4. 1925 na žitenické faře odhalena pamětní deska. Jelikož deska, která byla po dlouhou dobu na zdi fary, praskla, rodáci z Německa si jí odvezli a nechali vytvořit novou. Ta byla i s nově vytvořenou českou deskou odhalena v kostele přesně po 100 letech 12.4. 2025.

Mapy

• Charte des Königreichs Böheim nach zuverlässigen geographischen Hülfsmitteln, Praha 1821
• Neuester und vollständigster Atlas des Königreiches Böhmen, Praha [mezi 1821 a 1834], dostupné online
• Karten des Königreiches Böhmen ... nach zuverlässigen geographischen Hülfsmitteln, Praha 1826
• Charte vom Königreiche Böheim nach den Ortsbestimmungen des k. Astronom H. Can. Alois David und nach zuverlässigen geograph. Hülfsmitteln, Praha 1827
• Charte vom Beranner Kreise des Königreichs Böheim nach zuverlässigen astronomischen Ortsbestimmungen und geographischen Hülfsmitteln entworfen und gezeichnet, Praha 1828
• Charte vom Elbogner Kreise mit dem Egerischen Bezirk und dem Kronlehn Gut Asch nach zuverlässigen geographischen Hülfsmitteln bearbeitet, Praha 1828
• Charte vom Pilsner Kreise des Königreiches Böheim nach zuverlässigen geographischen Hülfsmitteln, Praha 1830
• Charte vom Prachiner Kreise des Königreiches Böheim nach zuverlässigen geographischen Hülfsmitteln, Praha 1831
• Charte vom Chrudimer Kreise des Königreiches Böheim nach zuverlässigen geographischen Hülfsmitteln, Praha 1833