František Janda-Suk

František Janda-Suk, občanským jménem František Janda, (25. března 1878 Postřižín^[1] – 23. července 1955 Praha^[2]) byl český atlet a vůbec první Čech, který se umístil na stupních vítězů na olympijských hrách. Věnoval se sprintu, hodu diskem, hodu kladivem i vrhu koulí. Největších úspěchů dosáhl v hodu disku, v němž se stal světovým rekordmanem, mistrem Čech i Československa a stříbrným olympijským medailistou. Jako první člověk na světě v moderních dějinách při hodu diskem použil otočku, a tím výrazně poznamenal vývoj techniky této sportovní disciplíny.^[3] Techniku otočky vyvinul na základě studia antické Myrónovy sochy Diskobola, když dospěl k názoru, že i antičtí diskaři dělali před hodem určité pohyby a neházeli z místa, jak bylo na konci 19. století běžné.^[4]

JUDr. František Janda-Suk
Osobní informace
Celé jméno	František Janda
Pseudonym	Suk
Datum narození	25. března 1878
Místo narození	Postřižín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	23. července 1955 (ve věku 77 let)
Místo úmrtí	Praha Československo Československo
Sportovní informace
Sport	atletika
Disciplína	hod diskem, vrh koulí
Účast na LOH	3 (1900, 1912, 1924)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
stříbro	1900 Paříž	hod diskem

Život

Narodil se 25. března 1878 v Postřižíně u Kralup nad Vltavou jako František Josef Janda (Suk byl pozdější pseudonym) v rodině rolníka Františka Jandy a jeho manželky Marie, rozené Javůrkové.^[1] V Praze žil od roku 1886. Vystudoval zde reálné gymnázium v Křemencově ulici na Novém Městě, kde odmaturoval roku 1896.^[5]

Od podzimu 1896 studoval v Praze práva na právnické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.^[6] Po jejich dokončení v roce 1908^[7] začal pracovat na pražském policejním ředitelství. Pracovní vytížení i zdravotní komplikace vedly k tomu, že přerušil sportovní kariéru. Ještě během studia roku 1905 se ke sportu vrátil, ovšem začal používat pseudonymu Suk,^[8] neboť ve státní službě by byl sport vnímán jako nedůstojný.

Zemřel na plicní embolii.^[zdroj⁠?!]

Sportovní kariéra

Sportovat začal ještě jako gymnazista. Od podzimu 1895 byl členem klubu AC Praha, zpočátku se přes zimu věnoval vzpírání a řecko-římskému zápasu. Na jaře 1896 však začal trénovat vrh koulí a běžecké sprinty, později ho nejvíce zaujal hod diskem. Během jara 1897 mu přítel Otakar Krajíček přivezl první závodní disk z Paříže,^[5][9] patrně první takové sportovní náčiní v českých zemích.^[5] Po několikadenním tréninku s ním se Janda zúčastnil prvního mezinárodního diskařského závodu v českých zemích (28. června 1897), kde hodil 26,25 m.^[10] Na základě studia antické Myrónovy sochy Diskobola však krátce poté vyvinul techniku otočky,^[5] která vedla k prudkému zlepšení jeho výkonů, takže již v březnu 1898 hodil nový evropský rekord (34,53 metru).^[10] Kontinentální rekord pak překonal ještě dvakrát.

V roce 1900 se zúčastnil 2. olympijských her v Paříži, kde získal stříbrnou medaili v hodu diskem výkonem 35,14 metru ve finále, když předtím v kvalifikaci poslal disk do vzdálenosti 35,04 metru. Jako jediný v soutěži užil techniku otočky. Vzbudil zájem mnoha kolegů, kteří si otočku ihned začali také zkoušet a byl to počátek jejího rozšíření do světa. Soutěž byla komplikována tím, že se konala v úzkém prostoru lemovaném na každé straně stromořadím a sám Janda byl handicapován žaludečními potížemi. Zisk stříbrné medaile byl však jen symbolický, neboť v té době se medaile ještě neudělovaly a za druhé místo v hodu diskem obdržel Janda pouze stolní kalendář.

V roce 1901 vytvořil nový světový rekord, když disk hodil do vzdálenosti 39,42 metru. Stalo se tak na hřišti v Praze-Bubnech, které leželo zhruba v místech pozdější stanice metra Vltavská. Jeho osobní rekord v hodu diskem byl nakonec 42,36 metru, dosáhl ho patrně roku 1909, i když údaje o tom se rozcházejí.^[9]

Startoval také na olympijských hrách ve Stockholmu roku 1912 (15. místo ve vrhu koulí, 17. místo v hodu diskem) a v Paříži roku 1924 (29. místo v hodu diskem).^[11] Na hrách v Paříži v roce 1924 mu bylo již 46 let a byl vlajkonošem československé výpravy. Sportovní kariéru pak ukončil ve svých padesáti letech, své zkušenosti poté předával mladým adeptům v pražské Slavii, jejíž byl členem (v průběhu života byl ovšem členem i konkurenční Sparty).

Galerie

• 
  Podobenka mladého Jandy
• 
  Janda při závodech v Praze (1898)
• 
  Čeští atleti na LOH 1900 v Paříži (zleva Janda, Nedvěd (sedící), Pukl)
• 
  Janda při hodu diskem (asi 1902)
• 
  Janda v dresu Sparty (kolem 1903)
• 
  Janda při závodech v Praze (1904)