František Josef Kinský (1879–1975)

František Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (celým jménem německy Maria Franz Joseph Aloysius Ignatius von Nepomuk Paschalis Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 11. května 1879 Kostelec nad Orlicí – 1. září 1975 Kostelec nad Orlicí)^[1] byl český šlechtic z rodu Kinských, držitel čestného úřadu císařského a královského komořího. Byl aktérem a signatářem deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939, po komunistickém puči v roce 1948 neemigroval.^[2]

František Josef Kinský
Majitel statku Kostelec nad Orlicí
Ve funkci: 23. září 1899 – 1949
Předchůdce	Bedřich Karel Kinský
Nástupce	statek i zámek znárodněn, po roce 1989 Josef Kinský
C. k. komoří
Ve funkci: 1907 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Nástupce	monarchie zanikla
Vojenská služba
Hodnost	rytmistr v záloze[1]
Narození	11. května 1879 Kostelec nad Orlicí Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. září 1975 (ve věku 96 let) Kostelec nad Orlicí Československo Československo
Místo pohřbení	Hrobka Kinských v Budenicích
Titul	hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Choť	(1908) Marie Paulina, roz. z Bellegarde (1888–1953)
Rodiče	Bedřich Karel Kinský (1834–1899) a Žofie Marie z Mensdorff-Pouilly (1845–1909)
Děti	Josef Kinský František Antonín Kinský z Vchynic a Tetova Bedřich Karel Kinský z Vchynic a Tetova Alfons Kinský z Vchynic a Tetova Marie Žofie Kinská z Vchynic a Tetova
Příbuzní	Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (sestra) Žofie Chotková (sestřenice) František Kinský a Antonín Kinský (vnoučata)
Náboženství	římskokatolické
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Zámek v Kostelci nad Orlicí

Narodil se 11. května 1879 na rodovém zámku v Kostelci nad Orlicí jako syn politika Bedřicha Karla Kinského (1834–1899) a jeho manželky Žofie Marie z Mensdorff-Pouilly (1845–1909). Měl čtyři sestry. Byl protiněmecky založený, narodil se třináct let po bitvě u Hradce Králové, ve které Prusko porazilo Rakousko.^[2] Po otci zdědil statek Kostelec nad Orlicí se zámkem.^{[pozn. 1]} O řízení velkostatku se však osobně nestaral.^[2]

V roce 1938 byl mluvčím delegace české šlechty, která se před podpisem mnichovské dohody dostavila 17. září 1938 na Pražský hrad k prezidentu Edvardu Benešovi. Přečetl tam Prohlášení příslušníků českých rodů vyjadřující podporu celistvosti republiky^[6] a obdobnou roli měl i 24. ledna 1939 při audienci u prezidenta Emila Háchy. V září 1939 pak podepsal Národnostní prohlášení české šlechty.^[7] V roce 1941 byla na jeho majetek uvalena vnucená správa.^[8]

Za války byl na podzim roku 1943 zatčen gestapem, vyslýchán v Pečkárně a šest měsíců vězněn v Praze a pak v Gollnowě v blízkosti Štětína.^{[pozn. 2]} Třikrát po sobě dostal zápal plic. V červenci 1944 byl propuštěn poté, co se manželka silně angažovala a prosila o přímluvu u známých.^[10]

I po roce 1948 zůstal v Československu.^[2] V roce 1949 byl majetek rodu zestátněn, směli však bydlet ve dvou místnostech na zámku v Kostelci nad Orlicí. V roce 1951 byl František Kinský s manželkou vystěhován úplně. Bydlení si našel na faře v Kostelci, kde žil i po smrti své manželky až do roku 1975.^{[pozn. 3]} Zámek se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočisné výroby s chovem prasat.

Měl vysokou dvoumetrovou postavu^[12] a ráčkoval.^[13] Sbíral známky,^[2] militancie – uniformy a obrazy s vojenskými scénami. Také rád ministroval v kostele.^[13] Zajímal se o historii a rád četl.^[2]

Zemřel ve věku 96 let, zádušní mše se konala v kostele v Kostelci nad Orlicí. Tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v Budenicích. Pohřeb byl za dohledu komunistické Státní bezpečnosti.^[14]

Rodina

Ve Vídni se oženil 19. května 1908 s Marií Paulinou hraběnkou Bellegarde (13. 12. 1888 Maribor – 30. 7. 1953 Kostelec nad Orlicí), dcerou dlouholetého císařského nejvyššího kuchmistra Augusta Bellegarda a jeho manželky Henrietty Larischové z Moennichu. Manželka byla dámou Řádu hvězdového kříže (1908) a palácovou dámou. Měla zdravotní problémy se srdcem.^[15] Interiéry kosteleckého zámku zařídila biedermeierovským nábytkem.^{[15][pozn. 4]} Narodily se jim následující děti:^[1]

• 1. Marie Žofie (24. 2. 1909 Kostelec nad Orlicí – 26. 10. 1992 zámek Assen, Lippetal)
  • ⚭ (28. 7. 1931 Kostelec nad Orlicí) Christoph-Bernhard von Galen (11. 1. 1907 Bonn – 1. 2. 2002 zámek Assen)
• 2. Maria Bedřich Karel (3. 3. 1911 Kostelec nad Orlicí – 14. 12. 1999 Sassenberg, Vestfálsko), ornitolog. Po emigraci žil na Novém Zélandu a později ve Velké Británii^[6]
  • ⚭ (14. 7. 1937 Merano) Camilla von Pourtalès (15. 5. 1914 Haag – 31. 1. 1988 Twickenham, Londýn)
• 3. Maria Alfons (29. 9. 1912 Kostelec nad Orlicí – 2. 9. 1998 Villeneuve, Švýcarsko), zastupoval ocelářskou firmu, žil střídavě v Kanadě a ve Velké Británii^[6]
  • ⚭ (27. 6. 1953 Grayshott, Hampshire, Anglie) Monique Bohn (25. 2. 1927 Paříž – ?)
• 4. Maria Josef (19. 11. 1913 Kostelec nad Orlicí – 14. 3. 2011 Kostelec nad Orlicí)
  • ⚭ (13. 3. 1947 Trenčín) Bernadette Merveldtová (29. 12. 1922 Lázně Bělohrad – 14. 2. 2016 Kostelec nad Orlicí)
• 5. Maria František Antonín (15. 3. 1915 Kostelec nad Orlicí – 16. 12. 1993 Charleston, Indiana, USA), emigroval do Spojených států amerických^[6]

Dcera Žofie se provdala do Německa v roce 1931, synové Bedřich, Alfons a František emigrovali po Únoru 1948.^[6] Syn Josef zůstal v Československu a v roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost,^[6] po Sametové revoluci restituoval majetek.