František Josef Thomayer

František Josef Thomayer (3. března 1856 Trhanov^[1] – 18. února 1938 Říčany) byl český zahradní architekt a bratr lékaře Josefa Thomayera.

František Josef Thomayer
František Thomayer (1891)
Narození	3. března 1856 Trhanov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	18. února 1938 (ve věku 81 let) Říčany Československo Československo
Povolání	zahradní architekt, kreslíř a redaktor
Příbuzní	Josef Thomayer (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednalo se o jednoho z největších odborníků své doby v oboru zahradní architektury, který koncem 19. století působil jakožto ředitel pražských parků a zahrad i školky v Říčanech u Prahy. Kromě Prahy velmi často působil i v dalších městech na území Českých zemí – Nymburk, Mariánské Lázně^[2], Chrudim, Přerov a další. Pracoval i na úpravách některých zámeckých parků a soukromých zahrad.

Život

František Thomayer se narodil v obci Trhanov na Chodsku do rodiny zámeckého zahradníka Josefa Thomayera a jeho ženy Anny (rozené Bauerové).^[3] Z manželství se narodilo pět dětí, tři synové a dvě dcery. Nejstarší bratr Antonín se stal katolickým farářem a druhý bratr Františka Thomayera byl významný český lékař Josef Thomayer. V průběhu 60. let 19. století se Františku Thomayerovi narodily dvě sestry, v roce 1862 Anna a v roce 1864 Barbora. Stejně jako jeho sourozenci navštěvoval obecnou školu v rodném Trhanově, poté docházel na reálku v Domažlicích. Po ukončení se dostal do učení ke svůmu otci, kde získal výuční list v roce 1873. V dalším studiu pokračoval v Praze-Troji na Zemském pomologickém ústavu a zkušenosti získal také v zahraničí - v Německu, Rakousku, Francii a Belgii. Po svých studiích v Evropě se vrátil do Prahy, kde stal se městským zahradníkem.^[4][5] Tuto funkci vykonával do roku 1894, kdy se začal plně věnovat podnikání. Z jeho návrhů vzniklo mnoho zámeckých, městských i lázeňských parků. Již před první světovou válkou se začal potýkat s vážnými zdravotními potížemi. Trpěl pokročilou ataxií dolních končetin a obtížně se pohyboval. Od roku 1919 až do své smrti v roce 1938 prakticky nevycházel ze svého bytu.^[4]

František Thomayer byl jako jeho bratr literárně činný. Byl redaktorem a zároveň vydavatelem periodika „Časopis českých zahradníků: rozhledy ve všech odvětvích zahradnictví“ v letech 1887–1892. Rovněž sepsal průkopnické pomologické dílo „České ovoce. Díl I., Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek“.^[6]

Dílo

Praha

• parková úprava Karlova náměstí na Novém Městě
• park okolo Libeňského zámku a dnešní Thomayerovy sady
• zahrada okolo Strakovy akademie (dnešní sídlo Úřadu vlády ČR)
• parková úprava pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891
• část Letenských sadů
• stromořadí na Václavském náměstí
• Vrchlického sady před hlavním nádražím
• Čelakovského sady u Národního muzea

Zámecké parky

• lesní park v Kokoříně
• zámecký park v Roztěži u Kutné hory
• zámecký park v Chrasti u Chrudimi
• zámecký park v Sobotíně
• zámecký park v Loučné nad Desnou
• zámecký park ve Štiříně

Jiné objekty

• Zahrada Baťovy vily ve Zlíně
• Lázeňský park, Lázně Bohdaneč
• Žižkovy sady v Hradci Králové
• Roku 1905 založil i Sady československých legionářů, dnes Sady Čs. legií v Hranicích