František Kočvara

František Kočvara (též Frantisek Kotzwara) (1750^[1] Praha – 2. září 1791 Londýn) byl český violista, kontrabasista a skladatel. Jeho smrt je považována za první zaznamenané úmrtí způsobené erotickou asfyxií.

František Kočvara
Základní informace
Narození	Desetiletí od 1740 nebo 1750 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	2. září 1791 Londýn Velká Británie Velká Británie
Příčina úmrtí	Erotická asfyxie
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, violista a kontrabasista
Nástroje	viola, kontrabas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Kariéra

Kočvara se narodil v Praze. Datum narození se uvádí v rozmezí let 1730 až 1750. Převážnou část svého života však strávil na cestách po Evropě a účinkováním s různými orchestry. Od roku 1775 působil v Londýně, kde též publikoval své skladby. Mezi jeho kompozice patří smyčcové kvartety, serenády, smyčcová tria atd. V Londýně účinkoval na koncertech staré hudby a působil též v orchestru Královského divadla (Her Majesty's Theatre).

Jedinou kompozicí, kterou si získal větší proslulost, je skladba The Battle of Prague („Bitva u Prahy“), zkomponovaná na základě historické události (zmiňovaná bitva u Prahy se odehrála v roce 1757, pruská armáda pod velením Fridricha II. v ní porazila vojsko habsburské monarchie). Bitva u Prahy byla populární skladbou v anglosaském světě zejména na konci 18. a v 19. století; např. americký spisovatel Mark Twain ji jako běžně známou zmínil ve svých dílech Tulák v cizině^[2] a Dobrodružství Huckleberryho Finna.^[3] Kočvarovi bývá též často připisována skladba The Siege of Quebec („Obléhání Quebecu“), která je však pravděpodobně zaranžovaná za použití některých Kočvarových motivů.

Smrt

2. září 1791 Kočvara v Londýně navštívil prostitutku Susannu Hillovou. Po večeři v jejím podnájmu na ulici Vine Street ve Westminsteru jí Kočvara zaplatil dva šilinky a požádal ji, aby mu uřízla varlata. Hillová to odmítla udělat. Poté Kočvara připevnil na kliku dveří provaz, druhý konec si uvázal kolem krku, a následně prováděl s Hillovou sexuální styk. Na konci celé procedury Kočvara zemřel.

Susannah Hillová byla následně obviněna z jeho smrti, avšak posléze byla osvobozena. Soud se konal 16. září a porota uvěřila jejímu svědectví o příčině Kočvarovy smrti. Soudní záznamy byly následně zničeny, zřejmě aby se zabránilo veřejnému skandálu. Je však pravděpodobné, že někdo opatřil kopii, která posloužila k vytvoření částečně anekdotického letáku popisujícího okolnosti Kočvarovy smrti.^[4] Kopie soudních záznamů je údajně uchovávána v lékařské knihovně Francise A. Countwaye v Bostonu.^[4]

Dílo

• 6 písní (Londýn, 1775)
• 3 serenády pro housle, violu, violoncello a 2 lesní rohy, Op. 1 (kolem 1775, Amsterdam)
• 4 sonáty pro violu a basso continuo, Op. 2 (vydal Bonvin, Paříž, 1787)
• 6 triových Sonát (kolem 1777?, Londýn)

1. Sonáta I Es dur pro 2 housle a basso continuo
2. Sonáta II G moll pro flétnu a housle (nebo 2 housle) a basso continuo
3. Sonáta III D dur pro flétnu a housle (nebo 2 housle) a basso continuo
4. Sonáta IV C dur pro flétnu a housle (nebo 2 housle) a basso continuo
5. Sonáta V F dur pro 2 housle a basso continuo
6. Sonáta VI C dur pro 2 violy a basso continuo

• 6 triových Sonát pro 2 housle a basso continuo (2 lesní rohy ad lib.), Op. 5 (1778)
• Bitva u Prahy, Sonáta F dur pro pianoforte s doprovodem houslí, violoncella a bubnu, Op. 23 (vydal J. Lee, kolem 1788)
• 3 sonáty pro cembalo nebo pianoforte s doprovodem houslí, Op. 34 (kolem 1791)