František Komzala

František Miloš Komzala (23. července 1898 Veselí nad Moravou – 9. července 1980 Bratislava^[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.

František Komzala
František Komzala (časopis Československý voják, 1952)
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Pověřenec pošt
Ve funkci: 1945 – 1945
Nástupce	Ján Ševčík
Pověřenec sociální péče
Ve funkci: 1945 – 1946
Předchůdce	Felix Vašečka
Nástupce	Jozef Šoltész
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členství	ČSDSD KSS (KSČ)
Narození	23. července 1898 Veselí nad Moravou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. července 1980 (ve věku 81 let) Bratislava Československo Československo
Profese	politik, diplomat a překladatel
Ocenění	Řád republiky Řád práce
Commons	František Komzala
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Setkání Františka Komzaly (zcela vpravo) jakožto čs. vyslance v Pekingu a pplk. J. Veselého s Мао Ce-tungem před vystoupením Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Pekingu, 9. srpna 1952

Ve Vídni se vyučil ševcem, později absolvoval obchodní akademii v Michalovcích. V roce 1919 bojoval v řadách československé armády o Slovensko.^[3] V meziválečném období patřil mezi funkcionáře slovenské zemské organizace Československé strany sociálně demokratické dělnické, působil i v levicovém tisku a od roku 1937 byl předsedou bratislavské pobočky Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku.^[3] Profesí byl úředníkem pojišťovny Čechoslávia. Za tzv. slovenského štátu se roku 1939 zapojil do odboje. Krajský soud v Bratislavě ho 12. prosince 1940 odsoudil v rámci procesu Mareš a spol. na rok do vězení, přičemž tuto dobu si již odseděl ve vyšetřovací vazbě, v níž se nacházel od listopadu 1939. Za Slovenského národního povstání byl pracovníkem pověřenectví vnitra povstalecké Slovenské národní rady.^[4]

V roce 1945 byl pověřencem pošt, v letech 1945-1946 pověřencem sociální péče.^[5][6] V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen i za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.^[7]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSS.^[8] Působil jako jeho místopředseda.^[4] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Banská Bystrica. Mandát zastával do konce funkčního období, tedy do roku 1954. Po obě funkční období zastával i post místopředsedy parlamentu.^[9]

Zastával i stranické posty. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V letech 1946-1954 byl členem Ústředního výboru KSS. Později působil v diplomacii. V letech 1952-1955 zastával post velvyslance Československa v Číně a v letech 1955-1956 byl ambasadorem Československa v Indii. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky a v roce 1968 Řád práce.^[5] Po návratu do vlasti zůstal členem kolegia ministerstva zahraničí a vedl jeho hospodářský úsek. Od roku 1959 byl penzionován a dožil v Praze.^[3]